Pomáháme všem a každá vybraná koruna jde potřebným, zdůrazňuje ředitelka Konta Bariéry
Začátek dubna je celosvětově zaměřený na zviditelnění problémů, s nimiž se potýkají lidé s poruchami autistického spektra. Český rozhlas se proto připojuje ke sbírce Konta Bariéry zaměřené právě na pomoc rodinám autistů. „Když se rozhlédnete kolem sebe, nepoznáte, kdo je autista. Ale potřeby mají úplně stejné jako zdraví lidé,“ upozorňuje ředitelka Božena Jirků.
Připomíná, že Konto Bariéry vzniklo v roce 1993 s heslem, že lidé s handicapem patří mezi nás a jsou součástí života naší společnosti. Nadace jim přispívá na osobní asistence, odlehčující péči, rehabilitace, nejrůznější pomůcky a další nezbytnosti.
Čtěte také
„Každá koruna jde potřebným. Nemyslete si, že si za to vaříme kafíčko. Nadace si musí na svou režii vydělat, to není vůbec lehké, ale peníze, které posbíráme, jsou vždy stoprocentně určeny těm, o kterých mluvíme,“ zdůrazňuje.
Současná protiepidemická opatření dopadají i na děti s autismem, které mnohdy trpí tím, že nechodí do školy. Jak pandemie nemoci covid-19 zasáhla Konto Bariéry? „Doba je to opravdu blbá, neuměla jsem si to představit a není to žádná prkotina. Ale musím říct, že na štědrosti lidí se to vůbec neprojevilo,“ uvádí.
„Nechci jmenovat, ale jedna firma, s níž máme firemní fond, tak hned loni v dubnu řekli, ať rozdělíme půl milionu na nejvíc covidem postižené. Najděte šest až deset organizací a dejte jim, co potřebují,“ popisuje Jirků.
Pomáháme všem
Nadace má příjmy z různých zdrojů, jedním z nich je celkem třináct firemních fondů. „Spravujeme peníze za firmy, které nám dají nemalou částku, a my je učíme dělat charitu. Nenecháme je, aby peníze dávaly na blbosti, ale na to, co je opravdu potřeba. A ony se to učí a dělají to strašně rády,“ dodává.
Čtěte také
Čtvrtina peněz pochází od drobných dárců a další čtvrtina od sponzorů, kteří například mohou poskytnout peníze na zakoupení automobilu pro potřebnou rodinu.
„Máme heslo, že pomáháme vždy a všem. My opravdu na radě Konta Bariéry projednáme každou žádost, která přijde, a každý dostane nějakou pomoc. Nemůžeme třeba zaplatit celý vozík, ale musíme lidem pomoci, jak dál. Jsou zde i další nadace nebo zahájíme sbírku,“ vysvětluje ředitelka Nadace Charty 77.
Jirků se v minulosti ohrazovala proti kritice neziskových organizací, charita prý nejsou žádní darmožrouti.
„Fakt to umíme, jsme věcní, rychlí. Popravdě řeknu, že největším donátorem v sociální oblasti je stát. Ale má škatulky, do kterých se musíte vejít. Já se vždy snažím, aby se do ní ta žádost vešla, to je výhoda nadace, že jsme pružní. Chodím do práce – i když v mých letech už někdy s únavou – hrozně ráda a těším se, kolika lidem zase pomůžeme. Taková je to práce,“ uzavírá.
Měl by stát více využívat služeb neziskových organizací? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Související
-
„Okolí vám dává najevo, že dítě špatně vychováváte.“ Vyrovnat se s diagnózou autismu není jednoduché
Diagnóza autismus s sebou stále nese stigma a rodiny se často dostávají do sociální izolace. Jaké jsou pocity rodičů, když poprvé uslyší diagnózu autismus?
-
I s autismem se dá pracovat, přesvědčuje autorka knihy Matěj maluje mapy
Matěj je autista, kreslí mapy, a její matka Michaela Hošková o tom napsala knížku. „V umění jsme našli společnou řeč,“ říká.
-
Když někdo nazývá neziskovky darmožrouty, vylévá s vaničkou i dítě, myslí si ředitel Armády spásy
Národní ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa vysvětlí, jak humanitární organizace a i církev funguje. Nebo jaký hledají svým klientům práci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.