Polština a čeština: Jazyky velmi blízké, ale s mnoha úskalími

16. květen 2018

Čeština a polština jsou si velmi podobné, ale v obou jazycích existují i nebezpečně podobná slova, často zcela jiného významu. O těchto „zrádných“ slovech hovořil v Magazínu Leonardo lektor češtiny pracující s polskými studenty Martin Adámek.

„Poláci se učí česky z různých důvodů: profesních, osobních, turistických. Mají Čechy rádi, zemi i lidi, takže se i rádi češtinu učí,“ uvedl pedagog.

Podle něj jsou čeština i polština přibližně stejně obtížné jazyky. „Ale například přechodníky máme třikrát těžší. To ale řešíme tím, že je nepoužíváme.“

Mnoho slov zní v obou jazycích podobně, ale znamenají něco jiného. „Příkladem může být polské slovo kwiecień , které ale znamená duben.“

Tato zrádná slova v češtině a polštině mohou být jak zákeřná, tak vtipná. „Mnoho slov je v polštině neškodných, ale ne v češtině. Například polské zapach znamená vůně.“

I když Slované spolu mluví a myslí si, že si rozumí, tak se může stát, že každý mluví o něčem jiném nebo říká pravý opak. Polsky nóżki jsou nožičky, ale nożyczki jsou zase nástroj na stříhání.
Martin Adámek

„A když Polák řekne bezcenny, tak to znamená k nezaplacení, stejně tak gadać neni hádat se, ale naopak popovídat si, pokecat. Také polské slovo popierać znamená naopak podporovat, schvalovat, hájit a zastávat se.“

Stejné riziko platí ale i v opačném směru. „Například polské "chytry" znamená "lakomý a když o jídle řeknete čerstvé (czerstwe), tak to znamená staré.“

Navzdory těmto okolnostem a jazykovým „zákeřnostem“ má prý smysl se polštinu učit. „Znát jazyk sousedů je nejen užitečné, ale i slušné.“

„Bohužel lze říci, že Poláci mají Čechy rádi více, než mají Češi rádi Poláky. To je objektivní statistický fakt,“ shrnul Martin Adámek.

autoři: Josef Kluge , oci
Spustit audio

Související