Polský premiér v potížích

O co vlastně v případu Marka Belky šlo? Před výjezdem na desetiměsíční studijní pobyt do USA vyjádřil ochotu spolupracovat s komunistickou kontrarozvědkou, bez čehož by ale nemohl na podobnou stáž odjet. Agenti, kteří jej kontaktovali si v Belkově spisu udělali poznámku, že je možné vycítit, že by případnou spolupráci vnímal jako nutné zlo. Během svého pobytu v USA skutečně předal kontrarozvědce dvě analýzy, které byly ale odborného ekonomického charakteru a jejich skutečný přínos je prý těžké posoudit. V zápisech tehdejších agentů je možné vyčíst, že Belch, což bylo údajně krycí jméno předsedy vlády, neposkytoval rozvědce žádné přínosné informace, ale spíše údaje, které byly veřejně dostupné. Pouze jednou oznámil, že jej během pobytu v USA kontaktovali agenti FBI. Marek Belka se vinen necítí a z funkce odstoupit nehodlá.

V Belkově spisu, který na jeho vlastní žádost zpřístupnil novinářům Institut národní paměti, se ale zároveň píše, že současný premiér nenapsal během svého pobytu žádné hlášení a nesplnil žádný úkol rezidenta. Ve složce je zaznamenána i skutečnost, že se polská obdoba naší STB pokoušela neúspěšně přesvědčit Marka Belku ke spolupráci i na území Polska. V roce 1985 byl však tehdejšími agenty uznán jako ke spolupráci nevhodný a jeho akta zmizela v archivu ministerstva vnitra.

Takže tvrzení, že Belka aktivně spolupracoval s komunistickými tajnými službami je mírně řečeno nadnesené. Podobného názoru je i polský prezident Alexander Kwašniewski, který po zveřejnění výzvy k Belkově demisi prohlásil cituji: " Není čas a nerýsují se ani vhodná personální řešení k tomu, abychom vůbec mohli diskutovat o změně v čele vlády." Prezident dodal, že informace obsažené v Belkově složce předsedu vlády nijak nekompromitují. Belka si charakteru svých kontaktů byl bezpochyby vědom. Všeobecně je považován spíše za pragmatika, než hazardéra. Před nedávnem jakoukoli formu spolupráce veřejně popíral a sám požádal o zpřístupnění své složky. Když před před jistou vyšetřovací komisí, která se zabývala korupcí vypovídal, že s komunistickou tajnou službou nespolupracoval, předem prý konzultoval celou věc s právníkem z lustračního soudu. Podle polského práva by mu totiž za zatajení aktivní spolupráce hrozily kromě desetiletého zákazu výkonu všech veřejných funkcí až 3 roky vězení.

Za normálních okolností by zřejmě v Polsku vypukl mnohem větší neklid. Jenže jak postkomunisté, tak i opozice vědí, že na podzim budou parlamentní volby a hledat na pár měsíců nového premiéra by asi nebylo jednoduché. Koneckonců Marek Belka chtěl už v květnu, po roce svého působení ve funkci odstoupit a věnovat se práci v nově zakládané Demokratické straně, když krátce předtím opustil jako premiér vládní Svaz demokratické levice a v podstatě začal působit v opozici ke své vlastní vládě. Prezident Kwašniewski však tehdy jeho demisi nepřijal, protože se blížil varšavský summit Rady Evropy. Teď by prezident hledal v rozhádaném Sejmu předsedu vlády jen těžko. To připouští i část opozice, když tvrdí, že by sice Belka formálně odstoupit měl, ale úřad prozatímně vést až do nových voleb. A tak celá věc působí poměrně komicky. Na závěr slova šéfa opoziční Ligy polských rodin Romana Giertycha, který celou situaci shrnul následovně. "Premiér sice úplnou pravdu neřekl a měl by odstoupit, ale hledat teď nového předsedu vlády by byl horor."