Polsko-běloruský spor
Je to už několik měsíců trvající přestřelka. Krize začala v březnu letošního roku, kdy bylo do čela Svazu Poláků v Bělorusku, krajanského sdružení asi 400 tisícové polské menšiny, zvoleno poměrně nečekaně nové vedení v čele s Anželykou Borysovou. Zklamaný nezvolený dosavadní předseda Kruczkowski si stěžoval u běloruských úřadů, že volby nebyly legální, ačkoli způsob výběru kandidátů předtím sám jako šéf schválil. Nezvolení jej však zaskočilo. Do volby vedení podle něj negativně zasahovali zástupci polského velvyslanectví v Minsku.
Úřady prezidenta Lukašenka nařídily rozpuštění vedení Svazu Poláků a opakované volby. To však zvolené předsednictvo odmítlo. Následovala série vzájemného vyhošťování diplomatů, uvěznění a výslechy předáků Svazu, dokonce obvinění předsedkyně Borysové z defraudací. Sídlo Svazu také opakovaně obsadila běloruská policie. Tento týden Bělorusko nevpustilo na své území delegaci polských poslanců Evropského parlamentu.
Polsko je v posledních týdnech v Bělorusku nepřítelem číslo jedna. Státem kontrolovaná média občanům tvrdí, že se Polsko prostřednictvím svých krajanů snaží svrhnout režim prezidenta Lukašenka a rozpoutat v zemi občanskou válku kosovského typu, která by podle běloruských médií vyústila v zásah NATO. V nejnovější verzi se ve vysílání televize objevila informace, že se Polsko za podpory Spojených států hodlá zmocnit západních okresů Běloruska.
Nebývale prudké antipolské výstupy a výhružky etnickým Polákům ve stylu známého "republiku si rozvracet nedáme" jsou důkazem nervozity prezidenta Lukašenka. Zvláště po změnách v sousední Ukrajině, kde se v dobách loňské oranžové revoluce přímo angažovali polský prezident Alexander Kwašniewski a krátce i jeho předchůdce Lech Walensa, zejména při jednáních mezi Juščenkem, Janukovyčem a Kučmou. Vše nakonec vyústilo v poměrně klidné řešení, kdy úřady uznaly vítězství opozičního prezidentského kandidáta Juščenka. V Bělorusku ale žádné oranžové, ani jinak barevné revoluce nebudou, varuje prezident Lukašenko, ohánějící se při tom tichou podporou Moskvy..
Nicméně v Polsku, kde se blíží jak parlamentní, tak prezidentské volby se vztahy s východním sousedem stávají výrazným zahraničně politickým tématem. Odstupující prezident Kwašniewski zatím mlčí, stejně jako vláda, za což sklízejí kritiku od dosavadní nekomunistické opozice, která se téměř jistě dostane po zářijových volbách do Sejmu k moci. Provládní politici zase kritizují opozici, že se snaží utlačované menšiny jen zneužít k volebním ziskům. Něco na tom možná bude. Opozice vyzývá k uspořádání jakéhosi kulatého stolu o polsko- běloruských vztazích. A kandidát Občanské platformy na polského prezidenta Donald Tusk se krátce po svém návratu z Běloruska dostal poprvé do čela průzkumů klání o post hlavy státu. Budou z toho ale mít nějaký skutečný prospěch běloruští Poláci, nebo se jen stanou terčem intenzivnějších represí ze strany Lukašenkových úřadů? Na to si budeme muset ještě několik týdnů počkat. Minimálně do polských voleb. Teprve po nich se ukáže jakou politiku vůči východnímu sousedovi nová vláda skutečně zvolí.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka