Polské reakce na Grassovo přiznání

Právě v Gdaňsku, který byl před válkou svobodným městem a polským se stal až po ní, se Günter Grass v roce 1927 narodil. V roce 1993 tamní radnice rozhodla, že udělí nositeli Nobelovy ceny za literaturu čestné občanství. Tehdy ale ještě o jeho působení v jednotkách SS ve městě nevěděli. Bývalý polský prezident a vůdce Solidarity Lech Walesa, který je rovněž čestným občanem města, si proto také myslí, že by Grass měl občanství vrátit. V rozhovoru pro německý deník Bild prohlásil, že by to bylo nejlepší řešení pro všechny strany. "Otce mi zabili ve válce a já osobně jsem rád, že jsem si s Grassem nikdy nepotřásl rukou," cituje bývalého prezidenta polský tisk.

Zástupci vládnoucí strany Právo a spravedlnost hodlají v městské radě iniciovat schválení dokumentu, který by jejím jménem oficiálně vyzval spisovatele, aby se čestného občanství dobrovolně vzdal. Jenže ani na gdaňské radnici nepanuje v této otázce shoda. Primátor města Pawel Adamowicz si dokonce myslí, že podobná polemika na téma Grass je proti zájmu Gdaňsku, jeho občanů a celého Polska. Podle jeho slov se případ příliš politizuje a případná diskuse měla proběhnout formou článku na stránkách novin.

Politici jsou ti poslední, kdo by se měl vyjadřovat na téma nositele Nobelovy ceny za literaturu a jeho životopis, tvrdí primátor Adamowicz. Vládní stranu obvinil, že se chce podobným postupem co nejvíce zviditelnit u polské veřejnosti a získat body na dosti neklidné domácí politické scéně. Doufá také, že Grass bude mít příležitost vyjasnit nová fakta ze svého životopisu přímo v Gdaňsku, protože nikdy neuhýbal před odpověďmi na zapeklitá témata.

Polský deník Rzeczpospolita ve svém materiálu o případu Grass vyjádřil názor, že ani jeho víkendové přiznání nemůže nijak zpochybnit literární úspěchy a také zásluhy na polsko-německém sblížení. Velmi prospěšný je i fakt, že dosud neznámou skutečnost zveřejnil sám spisovatel a nedopátrali se jí jako první novináři. V následném komentáři ale Rzeczpospolita uvádí, že Grass čekal s přiznáním šedesát let, což je příliš dlouho. Autor komentáře se domnívá, že tvorbu autora od jeho životopisu nelze oddělovat.

To, že největší vlnu reakcí kromě Německa vyvolal případ v Polsku, není až tak překvapivé. Otázky spojené s událostmi během okupace za II. světové války jsou v zemi po léta velmi ožehavé. Ve věku šestnácti let na konci války, kdy se Grass původně přihlásil ke službě na ponorce, kam však nebyl přijat, byl později ke zbraním SS povolán a mohl si těžko vybírat. Spisovatel sám se proto cítí raněn komentáři vehementně odsuzujícími šedesát let mlčení o této kapitole jeho života. Aby neprodlužoval debatu na dané téma, nechtěl se vyjadřovat k hlasům volajícím po tom, aby mu byla navíc odebrána Nobelova cena. Mluvčí Nobelovy nadace v této souvislosti navíc sdělila, že jednou udělenou cenu podle pravidel nadace stejně odebrat nelze.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .