Polská soukromá média protestují proti nové dani z reklamy, shrnuje BBC

K protestu se připojily desítky dalších zpravodajských serverů i televizních a rozhlasových stanic. Novináři protestovali kvůli vládnímu plánu na zavedení nové daně z reklamy. Majitelé soukromých médií se bojí, že to pro některé z nich může být likvidační, shrnuje BBC.

Čtěte také

Petr Janyška: Polské ženy jako rukojmí politické bezohlednosti konzervativní pravice

Vládní návrh by tak prý mohl znamenat omezení plurality polských médií. Domněnku podporuje názor polské vlády, která má za to, že v zemi je příliš mnoho médií, která drží zahraniční vlastníci.

Kabinet se brání tím, že by zákon pomohl naplnit státní pokladnu, která přišla o spoustu peněz během pandemie covidu-19.

Podle mluvčího vlády budou daně z reklamy přesměrovány do zdravotnictví a kultury – podobná politika prý funguje v i řadě jiných evropských zemí. Premiér Mateusz Morawiecki zase novinku popsal jako součást širší evropské strategie, která má zajistit, aby daně platili technologičtí giganti jako Facebook nebo Google. Nicméně, připomíná BBC, návrh polské vlády počítá i s novou daní pro domácí hráče na digitálním trhu.

Maďarsko začíná s očkováním Sputnikem

Maďarsko chce tento týden začít s očkováním proti covidu-19 ruskou vakcínou Sputnik V, píše EUObserver. Stane se tak první unijní zemí, která ji použije a je zatím jediným státem sedmadvacítky, který dal Sputniku zelenou, i když látku ještě neschválila Evropská léková agentura. Rusko má do Maďarska doručit dva miliony dávek během příštích tří měsíců. Budapešť počítá také s použitím čínské vakcíny společnosti Sinopharm.

Čtěte také

Novinářka Dobiášová: Úředníci prověřují možnosti pro použití Sputniku v Česku. Snahu řídí Prymula

Unijní země mohou nakupovat vakcíny i mimo kontrakty uzavřené Bruselem. Kritici, včetně maďarských opozičních politiků, ale zpochybňují zrychlený schvalovací proces. Podle EUObserveru se Orbánova vláda snaží urychlit postup očkování i proto, že zemi čekají volby a kabinet potřebuje uvolnit ekonomická opatření, aby si získal voliče na svou stranu.

Po Sputniku a vakcíně od Sinpharmu ale pokukují i jiné evropské státy. Německá kancléřka Angela Merkelová se začátkem února nechala slyšet, že je vítána každá vakcína, pokud ji schválí Evropská léková agentura. S ruským prezidentem Vladimirem Putinem o tom prý už mluvila. Šéf Elysejského paláce Emmanuel Macron zase označil čínskou produkci a export vakcíny za jasný diplomatický úspěch.

V opozici stojí například litevská premiérka Ingrida Simonyteová, která se Sputnikem nepočítá ani v případě schválení látky evropskými institucemi. Jak píše EUObserver, je přesvědčená o tom, že úsilí Moskvy prodat svou vakcínu za hranice dřív, než imunizuje významnější část ruské populace, je jen další geopolitická hra.

Číňané přistáli na Marsu

Čínská kosmická loď Tianwen-1 se úspěšně dostala na oběžnou dráhu kolem Marsu. South China Morning Post připomíná, že se tak stalo jen pár hodin poté, co stejný manévr dokončila sonda Amal Spojených arabských emirátů. Americký rover má pak přistát na rudé planetě příští týden.

Čtěte také

Bude se Čína zodpovídat za rozšíření covidu-19? Vyhnuli bychom se tím další pandemii, říká kanadský aktivista

Čínská Tianwen-1 je družice a rover v jednom – zatímco sonda má provádět globální průzkum, vozítko vybavené silným radarem má za úkol odhalit marťanská tajemství skrytá pod povrchem. Na pevnou zem by mělo dosednout v květnu.

Čínská vesmírná technologie v posledních letech hodně pokročila. Vůbec poprvé se povedlo přistání na odvrácené straně Měsíce a sonda pak dovezla zpátky na Zem vzorky měsíční půdy. Úspěch těchto misí naznačil, že je Čína připravená pro mise v hlubokém vesmíru, uzavírá South China Morning Post.

Celý přehled zahraničního tisku, který četli Šárka Fenyková a Jan Bumba, najdete v audiozáznamu.