Politický humor

5. červenec 2005

Francouzský list Libération dal včera svým čtenářům nahlédnout do zákulisí velké politiky. Zatímco oficiální rozhovory prezidentů a premiérů se řídí diplomatickým protokolem, témata jsou předjednávána experty, a co kdo řekl, je pečlivě prezentováno novinářům na tiskových konferencích, v zákulisí se neformálně vtipkuje.

Francouzský prezident Jacques Chirac údajně v neděli bavil Vladimíra Putina a Gerharda Schrödera posměšky na účet Angličanů. Měl prý úspěch s výrokem, že Angličané dali evropskému zemědělství jedinou věc, a to nemoc šílených krav. Také údajně směrem k Angličanům vznesl řečnickou otázku: "Jak lze věřit nějakému národu, který vaří tak špatně jako tento ..., jídlo je tam po Finsku nejhorší."

Deník, který rádoby vtipnou indiskreci zveřejnil, soudí, že výroky prezidenta Chiraca mohou ještě zhoršit současné špatné vztahy mezi Paříží a Londýnem. Také ovšem nemusí. Soudný Angličan si uvědomí, že francouzskému prezidentovi není do smíchu poté, co se kolem referenda o euroústavě zesměšnil, a dost možná bude litovat Francouze, že zrovna takového nezdvořilého chlapa mají za prezidenta. Soudný Francouz takové žerty rovněž neocení, protože od svého prezidenta očekává noblesu, anebo alespoň uměřenost. Informace o tom, jak se neformálně baví prezidenti, je nicméně cenná, stav politiky ilustruje lépe než oficiální tiskovky. Z Chiracových žertů je zřejmé, co lze od politiků očekávat a čeho se od nich nejspíše nedočkáme. Sotva se od politiků dočkáme vize budoucí Evropy. Můžeme se ovšem spolehnout na jejich skvělou orientaci v evropských kuchyních. Při večeři s takovým Chiracem neriskujeme, že špatně zvolíme víno anebo popleteme chody. Určitě se tedy nedá říct, že nám jsou politici úplně k ničemu.

autor: iho
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.