Politici v krizi škodí
Vlastně má ČR štěstí v neštěstí: totiž proto, že jí v době krize nevládnou politici, ale úředníci. Ti mohou věcná řešení alespoň navrhovat a otevřeně mluvit o tom, co hrozí, když je politici budou ignorovat. Že nemusí zůstat jen u slov, vidíme na příkladu ČSA, firmy na pokraji bankrotu, jejíž ztráta se jenom v letošním prvním půl roce vyšplhala na 1,8 miliardy.
Má se privatizovat, ale je zřejmé, že pokud by se Unimex Travel Servis, poslední zájemce, který ještě zůstal, ke koupi nakonec neodhodlal- anebo by nabídl málo, bude nezbytně nutné zavést okamžitě rigorózní ozdravná opatření.
O těch má management firmy jasno: chce propustit až 860 lidí ze 4 600, omezit spoje- hlavně směrem do zámoří- a snížit mzdy- pilotům například o třetinu, ostatním zaměstnancům o 15 procent. To vypadá sice nespravedlivě, ale vědět je třeba, že piloti berou v průměru hodně přes 100 000 měsíčně, a že kolektivní smlouva jejich odborů, která jim zajišťovala v minulosti automatický nárůst platů o 15 procent rok co rok, byla pro management ČSA v posledních letech prakticky smrtelná. Nemluvě o benefitech a příplatcích na kde co, od penzijního připojištění, přes pojištění ztráty licence ze zdravotních důvodů, až po dotaci závodního stravování nebo příspěvku na dětskou rekreaci. Nemluvě o letenkách, slevách na hotely a nejrůznější zboží a služby. Podnik, který by svým zaměstnancům poskytoval víc výhod než ČSA, napsal před časem časopis Ekonom ve své obšírné analýze, by se v ČR hledal jen obtížně.
Piloti byli také při současném zápase o úspory v ČSA nejhlasitější. Porozumění hledali údajně na ministerstvu dopravy, kde se podle HN domlouvali na měkčím řešení.Jenže podle ministra financí Janoty bylo pro aerolinie nejlepší, aby politicky zaháčkované členy dozorčí rady ČSA, nahradili profesionální krizoví manažéři. U těch je alespoň záruka, že se nebudou věčně hašteřit o to, kdo z politických protivníků v minulosti co způsobil, ale soustředí se na to podstatné: na ořezání nákladů a na to, aby vysvětlili lidem, že to jinak nejde.
Že má veřejnost pro věcné argumenty možná až nečekaně velké pochopení, ukázalo se i při činnosti tzv. NERVu, Národní ekonomické rady vlády, jejíž závěrečnou zprávu prezentoval v pondělí jeden z jejích členů, Vladimír Dlouhý. Podle jeho slov odráží existence NERVu i to, "jak málo lidé věří politikům". Nepolitická parta lidí, vybraných podle různých kritérií, která tvořila NERV, si podle jeho slov překvapivě rychle získala důvěru veřejnosti.
Je jasné proč: ekonomové z NERVu nemlžili, pojmenovávali problémy bez vytáček, navrhovali zcela konkrétní řešení a nehádal se, kdo za to může. Vypočítali zato například, že mandatorní výdaje by bylo možné snížit až o dvacet procent, kdyby k tomu byla politická odvaha. Jinými slovy, kdyby politici byli schopni bez ohledu na to, že budou zrovna volby, zreformovat sociální a penzijní systém tak, aby na něm pokud možno nikdo neparazitoval. Dalším výraznou oblastí, kde je možné ušetřit, jsou veřejné zakázky: nad nimi žádají ekonomové tvrdší dohled. Jinými slovy, očištění od korupce. Podobných, zcela konkrétních podnětů je závěrečná zpráva NERVu plná.
Bohužel se lze obávat, že kandidáti politických stran ji ve zjitřené předvolební atmosféře budou opět používat hlavně jako munici proti sobě navzájem.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.