Politici ignorují smlouvy
V České republice nejsou uzavírané smlouvy často brány vážně. Buďto si jedna ze stran jejich znění důkladně neprostuduje a podepíše prakticky cokoli. Nebo naopak jeden z partnerů už dopředu počítá s tím, že smlouvu nedodrží. Samozřejmě má s velkou pravděpodobností zaručeno, že skončí u soudu. Ten se většinou vleče léta.
Pokud přece jenom celý spor dospěje k pravomocnému verdiktu, nemá poškozený zdaleka jisté, že bude soudní rozsudek naplněn. Stručně řečeno - dobrat se k majetku či k penězům ze smlouvy vyplývajícím není v podmínkách České republiky vůbec jednoduché. Vynutitelnost práva je stále ještě chabá a nedá se říci, že by politici šli v tomto směru zrovna příkladem. Ba právě naopak. Řeč je o sporu mezi advokátem Altnerem a sociální demokracií.
Ta se dostala na přelomu století do prekérní situace. Hrozilo jí, že přijde o Lidový dům v centru Prahy. Tím by značně zchudla a její účinkování v první politické lize by bylo vážně ohroženo. S vydatnou pomocí právníka Altnera toto nebezpečí zažehnala. Cena, kterou za to měla zaplatit, nebyla z hlediska advokátní praxe nijak závratná. Deset procent z vysouzené částky není požadavek nemravný. V příslušné smlouvě s ním ČSSD podle všeho souhlasila. V tomto dokumentu pak měly být dohodnuty sankce pro případ, že by sociální demokraté s plněním svého závazku otáleli. Vzhledem k tomu, že zmiňovaný materiál není veřejně přístupný, lze se dohadovat o tom, zda miliardy korun, které Alter požaduje, odpovídají skutečnosti. To podle všeho dříve nebo později rozhodne soud.
Až po jeho verdiktu bude možné tvrdit, zda jde o advokátovu nestoudnost, nebo o neuvěřitelný amatérismus představitelů ČSSD, kteří příslušnou smlouvy podle všeho dobrovolně a po vzájemné dohodě uzavřeli. To svým způsobem není podstatné. Důležité je, že významná politická strana v České republice nebyla ochotna dodržet smlouvu a příslušné miliony vyplatit. Lze si dobře představit, že kdyby jí to komplikovalo život, mohla se dohodnout na splátkovém kalendáři. Sociální demokracie smluvní závazky tehdy ignorovala. Možná spoléhala na to, že jedinec proti silné politické straně nic nezmůže a že Altner na vymáhání závazků hned rezignuje, nebo po čase pochopí, že vede marný boj.
Nestalo se tak a sociální demokraté v celé kauze bruslí a snaží se minimalizovat škody. Zda se jim to povede, to nebude záležet na tom, co strana na veřejnosti tvrdí, ale jak si bude počínat před soudem, věřme, že nezávislým. V této souvislosti bude důležité, co přesně obsahuje smlouva uzavřená o zastupování ČSSD Altnerem. Pokud jsou tam skutečně sankce, jak podle nich dlužnou částku počítá advokát, pak nemá nejsilnější levicová strana v zemi příliš velký manévrovací prostor. Buďto se může přece jenom pokusit domluvit s právníkem na mimosoudním vyrovnání, nebo začít přemýšlet o tom, jakým způsobem bude dluh splácet. Samozřejmě existuje i další možnost. Dluh může spadnout na bedra státu. Na kapsy daňových poplatníků by mohlo dojít v momentu, kdy by Altner uspěl se žalobou na český stát u štrasburského soudního dvora.
Na výsledek sporu mezi advokátem a ČSSD si budeme muset ještě počkat měsíce, nebo možná roky. Přesto by se politickým stranám nemělo stávat, aby se ignorováním svých závazků dostaly do pozice neseriózního partnera. V podobné roli se ocitli i komunisté. Ti jednak přišli o dvacet milionů korun, když zrušili koupi rozestavěné budovy v Praze Vysočanech. Jednak se soudí s firmou, se kterou podepsali závaznou nabídku na prodej svého sídla v centru Prahy. Po uzavření příslušné smlouvy si nakonec prodej rozmysleli. Soud v první instanci jim nařídil, že závazky se musí plnit a že by tudíž budovu měli prodat. Zkrátka je s podivem, že ambice spravovat tuto zemi mají lidé, kteří si nedokáží poradit s tak jednoduchou věcí, jako je dodržení právoplatné smlouvy. Pokud chce být Česká republika vyspělou demokratickou zemí, mělo by být dodržování nejenom smluv, ale i daného slova samozřejmostí.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.