Poláci chtějí po ruské prokuratuře jména viníků „druhé Katyně“. Ta to odmítá kvůli bezpečnosti země
Polský prokurátor, který se zabývá tzv. augustowským zátahem proti členům polské odbojové Zemské armády z doby druhé světové války, požádal ruskou prokuraturu, aby mu předala jména pachatelů masakru.
Během operace v červenci 1945 pročesávalo 40 tisíc příslušníků Rudé armády a sovětské kontrarozvědky Smerš lesy v okolí měst Augustov a Suwałki, popisuje polský deník Rzeczpospolita.
Pátrali po příslušnících polské podzemní Zemské armády a litevského odboje. Téměř 600 Poláků při tom beze stopy zmizelo a předpokládá se, že byli popraveni. Historici proto augustowskou operaci někdy označují jako „malou“ či „druhou Katyň“.
Zbygniew Kulikowski, prokurátor z pobočky Ústavu národní paměti v Białystoku, se snaží případ augustowského zátahu rozplést již několik let. Kromě jmen viníků se snaží najít také místo, kde by mohly být oběti masakru pochované. Nepřímé důkazy napovídají, že se hromadné hroby snad nacházejí v pohraničním pásmu na polsko-běloruském pomezí.
Bezpečnostní riziko?
Polští vyšetřovatelé požádali ruskou generální prokuraturu o zaslání bojových deníků sovětské 50. armády a informací o vojácích, kteří operaci řídili. Dále žádají o dokumenty týkající se kontrarozvědky Smerš, která se nakonec zmocnila zadržených osob. A konečně – o uvedení místa, kde přišli zatčené osoby o život.
Ústav národní paměti oslovil ruskou prokuraturu s požadavkem právní pomoci již dříve. Nicméně přišla záporná odpověď. Ruská strana tvrdí, že informace, o které Varšava žádá, by mohly ohrozit bezpečnost země.
Nová žádost ale vychází z informací zveřejněných samotnými Rusy. Na webových stránkách ruského ministerstva obrany totiž historici z Ústavu národní paměti nalezli tisíce dokumentů, které popisují průběh augustowského zátahu. Polští historici z toho vyvozují, že Moskva má možnost okolnosti masakru objasnit.
Analýzu ruských dokumentů nedávno zveřejnili historici Tadeusz Radziwonowicz a Barbara Bojarynová-Kazberuková, kteří se augustowským zátahem dlouhodobě zabývají. Vyplývá z ní, že příčinou sovětské akce byla velká aktivita odbojových organizací na severovýchodě Polska, což mohlo ohrozit lidovou vládu v regionu. A Sověti chtěli také uvolnit komunikační kanály z oblasti dnešního Kaliningradu do sovětské Litvy a Běloruska, informuje polský deník Rzeczpospolita.
