Pokrok v boji proti pašování zbraní do pásma Gazy

Pašovací tunely jsou tak pro obyvatele Gazy jedinou cestou, jak nahradit nedostatek. Tunely z Egypta proudí potraviny, cigarety, léky nebo motocykly, ale i nevěsty, dobytek a dokonce i zvířata do zoologické zahrady.

Některé tunely jsou tak velké, že v nich je možné kráčet vzpřímeně, a jinými vede potrubí, kudy do Gazy přichází diesel a benzin. Nacházejí se v hloubce až 30 metrů a jsou až půldruhého kilometru dlouhé. Přestože vybudovat a zprovoznit tunel stojí okolo 70.000 dolarů, je to výnosný byznys i práce pro nezaměstnané Gazany. Desítky lidí však také umírají při sesuvech půdy, explozích nebo otravě plynem či při izraelském bombardování. Hamas začal tunely registrovat a řídit; do konce loňského roku údajně vydal 750 licencí, za které majitelé tunelů platí roční poplatek ve výši dvou tisíc eur. Tento týden dokonce vláda Hamasu slíbila finanční odškodnění rodinám, které vložily své celoživotní úspory do hromadného tunelového projektu, jenž zkrachoval kvůli zpronevěře investic podnikatelem.

Tunely však především slouží k dopravě zbraní. Před pučem Hamasu se jich do Gazy pašovala zhruba jedna tuna ročně, ale po něm objem narostl stonásobně. Zpravodajské služby odhadují, že od vyklizení pásma Izraelem v létě 2005 do konce loňského roku Hamas do Gazy dopravil okolo 250 tun výbušnin a 1.800 raket. Rozsah a dokonalost zbrojního arsenálu plně odkryla izraelská operace na přelomu roku, kdy Hamas odpaloval nejen tradiční Kásamy s dostřelem maximálně 12 kilometrů, ale i rakety Grad s čtyřnásobným doletem. Střely se pašují po částech a v Gaze se sestavují. Letos se však Hamas podle izraelských zpravodajských služeb pokouší propašovat i vyspělé íránské rakety Fadžr s doletem 70 kilometrů, které by mohly zasáhnout i Tel Aviv. Ty se už po kouscích přenášet nedají, a Hamas se proto snaží vybudovat jakýsi "megatunel", kudy by rakety projely celé.

Izraelské letectvo při operaci zničilo okolo tří set tunelů, ale řada dalších zůstala a stále přibývají nové. Od konce ledna do začátku dubna se podle tajné služby Šin Bet do Gazy dostalo na 70 tun výbušnin a desítky raket a minometných a protitankových střel. Dodavatelem je hlavní sponzor Hamasu Írán, který zbraně posílá po moři do Jemenu, Somálska, Súdánu nebo Eritreje, odtamtud po souši do Egypta a s pomocí beduínů přes Sinajskou poušť do Gazy.

Boj proti pašování byl až doposud neúspěšný kvůli Egyptu, jehož přístup byl velmi vlažný, a to i po letošní dohodě se Spojenými státy, které mu poskytly odborníky a speciální přístroje na detekci tunelů. Také řada evropských zemí letos přislíbila monitorovací plavidla, odborné vybavení a zpravodajskou spolupráci. I když se však situace trochu zlepšila, k zásadní změně nedošlo a izraelští zpravodajci ještě začátkem května konstatovali, že tunelů v provozu je už 160 a zbraně do Gazy proudí dál.

Ke zlomu došlo až v posledních dnech, kdy Egypt najednou svůj postoj k pašování nápadně změnil. Příčinou je nepochybně dubnové odhalení rozsáhlého protistátního spiknutí, které osnoval Írán prostřednictvím libanonského Hizballáhu a jeho egyptských islamistických spojenců a v němž figurovaly i íránské zbraně pro Hamas. Káhira nově posílila ostrahu hranic, zejména se Súdánem, a v pruhu území před Rafáhem na hranicích s Gazou zřídila vojenskou zónu, kde všechna vozidla i povozy podléhají přísné kontrole. Ve vzdálenosti až dvaceti kilometrů od hranic jsou nová kontrolní stanoviště, a zbraně se tak nemohou dostat k ústím tunelů. Bezpečnostní složky také varovaly jejich majitele před přísnými tresty a rozdaly tučné úplatky beduínům, aby nepovolovali průjezd zbrojních konvojů přes své území.

Kdyby byl Egypt podnikl současné kroky před třemi lety, nemusel Írán získat tak dominantní vliv nad Hamasem ani rozhodit síť nad Egyptem. Izraelské zpravodajské služby tento týden poprvé uznaly, že příval zbraní do Gazy by se konečně mohlo podařit alespoň zásadně zbrzdit, když ne zcela zastavit.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .