Podzemní hlodavci se brání rakovině po svém

8. listopad 2012
02726634.jpeg

Hlodavci se obvykle dožívají jen pár let. Proslavenou výjimkou jsou afričtí rypoši lysí (Heterocephalus glaber), kteří umírají jako třicátníci. Velmi dlouhověcí jsou ale i jejich vzdálenější příbuzní slepci (rod Spalax), kteří stejně jako rypoši tráví celý život v podzemních norách.

Spojuje je i jeden unikát: ani rypoši, ani slepci nikdy neonemocní rakovinou.

Slepec obecný (Spalax microphthalmus)

Vzhledem k jejich příbuznosti a podobnému životnímu stylu by se dalo předpokládat, že rypoši i slepci se vzniku nádorovému bujení brání stejným způsobem. Na tým vědců, který vedli Vera Gorbunova a Andrei Seluanov z Rochesterské univerzity, však čekalo překvapení. Před třemi lety Gorbunova a Seluanov přišli na to, že rypoše před rakovinou chrání gen označený jako p16. Díky němu se nádorově změněné buňky začnou chovat, jako kdyby trpěly klaustrofobií a nesnesly tlačit se v davu. Jakmile je jich příliš mnoho, přestanou se dělit a zanedlouho uhynou. Vznik nádoru se tak zastaví v samém počátku.

V nové studii se vědci zaměřili na dva druhy slepců: Spalax judaei z centrálního Izraele a Spalax golani z Golanských výšin. Mechanismus, který u nich brání vzniku rakoviny, zkoumali na tkáňových kulturách kožních buněk fibroblastů. Buňky dokázali přimět k tomu, aby se rozdělily maximálně 15 až 20krát – pak celá kultura uhynula. Zdálo by se, že jde o stejný jev jako u rypošů, ale jeho podstata je jiná. Jakmile se buňky dostanou do takzvaného prekancerózního stavu, který předchází malignímu zvrhnutí, začnou produkovat „sebevražedný“ interferon beta (IFN-β). Jeho působením pak nekrózou zahynou nejen všechny abnormální buňky, ale také ty zdravé v jejich okolí, které by mohly podporovat růst nádoru.

Rypoš lysý (Heterocephalus glaber)


Slepci si tedy vyvinuli zcela jiný protirakovinný mechanismus než jaký vlastní rypoši. U obou však zřejmě jde o adaptaci na podzemní způsob života, díky kterému jsou hlodavci chráněni před predátory a dožívají se extrémně vysokého věku.

Zdroj: PNAS

Spustit audio
autor: redakce ČRo Leonardo