„Plutovo dvojče“ Eris

27. říjen 2011
Monitor

Trpasličí planetka Eris je stejně velká jako Pluto. Dokazuje to pozorování z roku 2010, kdy Eris zakryla slabou hvězdu.

O existenci Eris, která patří k transneptunickým tělesům Kuiperova pásu, víme od roku 2005. Její pozorování tehdy naznačilo, že jde o velké těleso, které by dokonce mohlo být větší než Pluto. Přispělo také k ustanovení nové kategorie trpasličích planet. V roce 2010 dostali astronomové šanci přesně změřit průměr Eris. Přinesla ji událost označovaná jako zákryt, během něhož Eris přešla před „tváří“ vzdálené slabé hvězdy. K dalším zákrytu dojde až v roce 2013.

Zákryt umožňuje vůbec nejpřesněji změřit tvar a velikost vzdálených těles sluneční soustavy a v mnoha případech je jedinou možností. Zakrývaná hvězda byla vytipována podle snímků z dalekohledu MPG/ESO, který se nachází v observatoři La Silla. Při pozorování samotného úkazu se uplatnily další dalekohledy, jako například TRAPPIST čili malý dalekohled pro vyhledávání planet a planetesimál, zaměřující metodou transitní fotometrie, který byl uveden do provozu právě v roce 2010. Výsledky měření nyní mezinárodní tým astronomů zveřejnil v časopise Nature. Dokazují, že Eris je přibližně stejně velká jako Pluto – její průměr činí 2 326 km s možnou chybou 12 km. Velikost Pluta, kterou se kvůli jeho atmosféře zatím nepodařilo přesně změřit, astronomové odhadují na 2 300 až 2 400 km.

Eris je zřejmě kamenné těleso pokryté tenkou vrstvou ledu. Naznačuje to skutečnost, že od povrchu Eris se odráží 96 % dopadajícího slunečního záření. To je víc než u čerstvě napadaného sněhu. Eris je tedy spolu se Saturnovým měsícem Enceladem nejbělejším tělesem Sluneční soustavy.

Zdroj: ScienceDaily

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.