Plošně sbírat data o tom, s kým si píšeme a kde jsme online, je nezákonné. Koubský: Chraňme soukromí

Cibulka podal civilní žalobu v roce 2021 ve spolupráci se sdružením Iuridicum Remedium, požadoval v ní od státu omluvu pro sebe a pro všechny občany České republiky. O nelegálnosti plošného sběru dat už několikrát v minulosti rozhodl Soudní dvůr Evropské unie.

Čtěte také

Umělá inteligence zkresluje zpravodajský obsah skoro v polovině případů, varuje datový novinář

Český Ústavní soud naopak v roce 2019 takzvané data retention (ukládání dat) zrušit odmítl a uvedl, že v Česku data plošně sbírat a ukládat lze.

Datový novinář Jan Cibulka z Českého rozhlasu se poté obrátil na soudy s civilní žalobou a dosáhl tím toho, že Nejvyšší soud České republiky potvrdil, že data retention tak, jak ji Česká republika v současné době provozuje, nevyhovuje právu Evropské unie.

Podle Petra Koubského se jedná o důležité rozhodnutí, jehož dopady mohou být ale složité.

Čtěte také

AI nástroje napodobují lidský jazyk. Snaží se, aby odpověď zněla dobře, ne pravdivě, varuje analytik

„Mohou vést například k tomu, že se vytvoří nová legislativa, která upraví shromažďování dat citlivěji. Přesně vymezí, co všechno se může a nemůže shromažďovat, což dosud nebylo, a potom by se ta praxe mohla vrátit,“ míní Koubský.

„Bezprostředním dopadem v tuhle chvíli je, že se data zřejmě přestanou shromažďovat u operátorů. A pokud o ně budou žádat orgány činné v trestním řízení, tak budou žádat o něco, co bylo shromážděno nezákonně a co se tudíž nedá legálně použít,“ vysvětluje.

Reakce státu podle Koubského může být pomalá, změna zákona by mohla trvat měsíce, nebo dokonce roky.

Hrozba lhostejnosti

Plošné sbírání dat je problematické kvůli tomu, že předpokládá, že jsou všichni potenciální podezřelí. Data jsou poté půl roku uložena a policie se k nim v případě potřeby může vrátit.

Lze tak získat informace o tom, s kým si člověk v době potenciálního trestného činu telefonoval, komu psal, nebo kde se připojoval k internetu. Ačkoli nejde o například o přístup k obsahu těchto zpráv, samotný přístup k metadatům komunikace není podle Nejvyššího soudu vyhovující.

Čtěte také

Expert o novince: Co o vás ví auto a hodinky? Data jsou vaše, není důvod, aby je uzurpoval výrobce

Koubský se soudem souhlasí. „Je to naprosto evidentní. Za prvé, je to v souladu s evropským právem, a to by samo o sobě mělo jako argument stačit. Za druhé, je to bezpochyby naprosto v rozporu s normálními principy svobodné a demokratické země, která nemá zacházet se svými občany jako s potenciálně podezřelými z toho, že něco spáchali,“ říká a doplňuje:

„Smyslem demokracie není, aby usnadňovala činnost policii a státnímu zástupci. Smyslem demokracie je, aby garantovala svobodu pro své občany, nejsou li usvědčeni z trestného činu.“

Téma přesto podle něj ještě není uzavřené, a to zejména kvůli dřívějšímu rozhodnutí Ústavního soudu o data retention v plošné podobě.

„Myslím, že je potřeba tyto věci vysvětlovat velice důkladně. Jinak se skutečně může stát, že ve veřejnosti převládne lhostejnost k ochraně soukromí v digitálním světě a že se tohle všechno bude dít s naprostým politickým souhlasem většiny. To by bylo špatně. Jediné, co se s tím dá dělat, je upozorňovat všechny lidi, že taková věc je problém. Zříkat se tímto způsobem soukromí je nerozumné,“ uzavírá téma Koubský.

Co přinese spolupráce Google a Apple v oblasti technologií generativní umělé inteligence? Může umělá inteligence zásadně změnit používání emailů? A jak probíhají tak zvané závody o satelitní sítě? Poslechněte si celé Online Plus.