Plán na anexi části Západního břehu je populismus, Netanjahu je ve svízelné situaci, říká analytik Tureček
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu chce v případě vítězství v úterních parlamentních volbách anektovat část okupovaného Západního břehu Jordánu. Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese by šlo o porušení mezinárodního práva se zničujícími důsledky „pro šance na oživení vyjednávání o míru v regionu.“
„Mírové rozhovory neprobíhají možná už 20 let, podle toho, jak je definujeme. Ani se nerýsují,“ reaguje v pořadu Pro a proti analytik Tomáš Pojar s tím, že dvoustátní řešení je nereálné.
Čtěte také
Plán na anexi přibližně třetiny Západního břehu prý existuje už dlouho a není nic překvapivého, že s ním Netanjahu přichází před volbami. Míří tím ale na úzkou skupinu voličů:
„Není to něco, o čem by Izraelci hlasovali. Většině z nich je to jedno,“ říká někdejší velvyslanec v Izraeli.
Jak vysvětluje, území Západního břehu je pro židovský stát klíčové z bezpečnostního hlediska a zároveň na něm žije jen velmi málo Palestinců. Pokud by prý Izrael přestal kontrolovat hranici s Jordánskem, otevřela by se pro džihádisty a islamisty.
Izrael v dohledné době neopustí údolí Jordánu ani hranici mezi Západním břehem a Jordánskem. Byla by to sebevražda.
Tomáš Pojar
Pojar ale zároveň dodává, že k zajištění bezpečnosti není automaticky nutné území anektovat – a i kdyby k tomu došlo, pro život tamních obyvatel se nic zásadního nestane.
„Je spousta představitelů bezpečnostních složek a armády, kteří jsou se současným stavem spokojení. Tohle je politické rozhodnutí v rámci předvolební kampaně a snah Benjamina Netanjahua zajistit si vítězství ve volbách, sestavit vládu a stát se nejdéle sloužícím izraelským premiérem,“ dodává Pojar.
Nejsme ve středověku
Bezpečnostní analytik Břetislav Tureček vidí za plánem izraelského premiéra populismus: „Není to jediná ‚bomba‘, se kterou Netanjahu přišel ve velmi svízelné situaci – po letech možná odejde z vrcholné politiky a může mu hrozit soud kvůli řadě velkých korupčních kauz.“
Tureček souhlasí s Pojarem, že na předmětném území žije jen asi 30 tisíc Palestinců a že údolí Jordánu je v Izraeli považováno za klíčové, a to napříč politickým spektrem. Vždy se prý ale vycházelo z toho, že pokud Izrael zůstane přítomen na Západním břehu, tak na základě dohody s Palestinci.
„Mezinárodní právo předpokládá, že pokud je nějaké území okupované, tak tam působí armáda a provádí tam bezpečnostní opatření. To není nic ilegálního. Ale ilegální je okupované území anektovat, přesouvat tam statisíce osadníků a využívat přírodní zdroje,“ zdůrazňuje vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha.
Dnes už není možné rozšiřovat území tím, že si ho prostě zaberu. Nejsme ve středověku. Je možné cizí území dobýt z bezpečnostních důvodů, což Izrael udělal – ale má omezené možnosti, co tam smí dělat.
Břetislav Tureček
Současný stav prý vyhovuje jak Izraeli, tak i palestinskému establishmentu: „Nezávislý palestinský stát by byl pohromou i pro dnešní palestinské vedení, protože by na něj padla odpovědnost za to, co se tam děje,“ upozorňuje Tureček.
„Vše směřuje k jednostátnímu řešení. A tím pádem bude Izrael muset říci, jak si představuje režim a vztah k Palestincům. Jestli budou mít stejná práva jako Židé a jestli Izrael zůstane demokracií, nebo se přiblíží modelu Jihoafrické republiky,“ uzavírá s odkazem na éru apartheidu.
Související
-
Jan Fingerland: Netanjahu promluvil a nic neřekl
Král promluvil, neřekl nic, zní titul jednoho Lustigova románu. Podobný pocit může mít člověk ze zatím posledního předvolebního kroku Benjamina Netanjahua.
-
Jan Fingerland: Izraelci mají silný pocit déjà vu
V Izraeli vrcholí předvolební kampaň a miliony voličů mají silně povědomý pocit. Není to zdání, zatím poslední volby se konaly letos v dubnu.
-
Izraelci letos podruhé hlasují v parlamentních volbách. Podaří se tentokrát sestavit vládu?
Průzkumy předpovídají těsný souboj pravicové strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua a centristické koalice Modrá a bílá někdejšího náčelníka generálního štábu Bennyho Gance.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.