Pisklavé ryby slyší už od mládí

29. leden 2010

"Pisklavé ryby" peřovci dokážou vnímat akustické signály i v době, kdy jejich sluchové orgány nejsou plně vyvinuté.

Individuální vývoj akustické komunikace a sluchu ryb zatím vědci zkoumali jen u dvou druhů - vrčivek pruhovaných (Trichopsis vittata) a žabohlavců východoatlantských (Halobatrachus didactylus). Výsledky studií ukázaly, že schopnost vnímat akustické signály svého druhu se u těchto ryb vyvíjí až v průběhu dospívání. Zcela nově studovaným druhem jsou sumečci peřovci Schoutedenovi (Synodontis schoutedeni). Tyto ryby vyluzují třením trnů na prsních ploutvích pisklavé zvuky, kterými vzájemně komunikují a varují se před nepřáteli.

Mladí peřovci nemají zcela vyvinuté sluchové orgány a biologové se proto domnívali, že rybí mládež je k hlasům starších zcela hluchá. Studie rakouských biologů ale tuto teorii usvědčila z omylu: experimenty s rybami chovanými v nádrži dokazují, že citlivost rybího sluchu se sice zvyšuje s věkem, ale i ta nejmladší vývojová stádia jsou schopná vnímat zvukové signály svého druhu. Tento objev je v rozporu s dřívějšími studiemi a vědci teď budou muset zjistit, jestli se sluch u různých skupin ryb vyvíjí odlišným způsobem, nebo jsme ryby zatím jenom podceňovali.

Experimenty s rybami chovanými v nádrži dokazují, že i ta nejmladší vývojová stádia jsou schopná vnímat zvukové signály svého druhu

Zdroj: BMC Biology

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.