PhDr. Dragoun: Nepřízemní architektura...

25. únor 2010

Architektura, která se drží země a přitom není přízemní. Právě tak vidí románské stavby dnešní host pořadu Vstupte! PhDr. Zdeněk Dragoun, archeolog Národního památkového ústavu Praha.

Jaká byla románská Praha a kde ji můžeme vidět ještě dnes? Jak bude probíhat otevírání hrobu Tycha Brahe? Jak vnímá zpochybňování výzkumů při hledání ostatků sv. Anežky v kostele sv. Haštala? I o tom si budeme se Zdeňkem Dragounem povídat ve čtvrtek 25. února od 11 hodin.

PhDr. Zdeněk Dragoun vystudoval obory archeologie a archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ve své diplomové práci se věnoval vývoji osídlení Bozeňska v době předhusitské. Šest dalších let pracoval v průzkumové četě Pražského stavebního podniku na výzkumech Pražského ústavu památkové péče. V letech 1978 až 1984 zastával post archeologa Muzea hlavního města Prahy, odkud přešel do Pražského ústavu památkové péče, dnešního Národního památkového ústavu Praha, kde působí dosud. PhDr. Zdeněk Dragoun se specializuje na vývoj Prahy v předlokačním období a počátky pražských měst, především na pražskou románskou architekturu. Podílel se na řadě monografií jako byly Karlův most, Břevnovský klášter nebo Románské domy v Praze.

Logo

PhDr. Zdeněk Dragoun byl jedním z prvních hostů pořadu Vstupte! Záznam si můžete připomenout zde.

PhDr. Jaroslav Podliska a PhDr. Zdeněk Dragoun z NPU v kostele sv. Haštala

Zítra ve Vstupte!
Páteční vydání pořadu Vstupte! už se bude od 11 hodin odehrávat v režii geologa Václava Cílka.

autor: Adriana Krobová
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.