Petra Dvořáková: Myslím na každou matku, která ztrácí svoje dítě. Mateřský strach asi nic nepředčí
Spisovatelka Petra Dvořáková myslí ve své úvaze pro sérii Střepy na ukrajinské matky, jejichž synové a dcery teď bojují za Ukrajinu. „Matka vždy potřebuje chránit svoje dítě. Pokud ne, není tam něco v pořádku. Myslím na každou matku, která ztrácí svoje dítě,“ říká spisovatelka. A co matky ruských vojáků, kteří napadli Ukrajinu? „Neumím si představit, jak by se to v člověku, v matce mohlo přepnout, aby si řekla, že jí stojí za to, aby její syn byl na straně agresora.“
„Myslím, že mateřský strach nic nepředčí. O strachu mých synů se mi mluví těžko. Asi tam bude strach o život a taky strach o svobodu, o to, v čem můžeme žít,“ říká Dvořáková.
O svého syna se spisovatelka strachovala zejména v době, kdy byl těžce nemocný, a srovnává svoje tehdejší pocity s tím, co dnes prožívají ženy s dětmi, když utíkají před válkou.
Čtěte také
„Když jdete s dítětem na dlouhou léčbu, taky nevíte, jak dopadne. Bude to trvat třeba dva roky. Jdete do nejistoty, do naprosto neznámého prostředí. To je paralela s tím, co zažívají ukrajinské rodiny. I v té nemocnici vám vznikne paralelní domov, ve kterém musítě žít, zvládat každodennost, vytvořit si tam svůj mikrosvět,“ porovnává s tím, že být v dočasném domově a v napadené zemi mít část rodiny, je ovšem daleko horší.
„Člověk je nesmírně adaptabilní. To je velké plus pro tyto těžké situace,“ poukazuje.
Střepy – vnímavý spisovatelský pohled na svět otřesený válkou na Ukrajině.
Teď se Dvořáková obává toho, že v české společnosti opadne solidarita s lidmi z Ukrajiny. „Bojím se, že lidi bohužel spojují jen opravdu těžké věci. A když přestanou mít pocit, že je to těžké, tak se zase budou chtít především mít dobře a na nic ostatního nehledět. Je to pro mě strašidelné, ale už se to objevuje.“
Lidem podle ní chybí kritické myšlení, ve školách se děti učí hlavně systémem trestů a odměn, to je ale nevede k tomu, jak nést odpovědnost za vlastní rozhodnutí.
„Chceme-li něco ve společnosti změnit, musí to jít už od dětí, ty se musí učit rozvíjet především kritické myšlení. A to je tak strašně zanedbané, že nevím, jestli se to dá v těch rychlých situacích ještě ovlivnit. Společnost nenaučíte za půl roku pracovat s informacemi. Máte lidi, kteří se nikdy neučili kriticky myslet, jak je to naučíte za rok dva?“
Poslechněte si novou epizodu podcastu Střepy, ve středu po půl desáté na Plusu. Střepy vysíláme každé pondělí, středu a pátek v čase po 9:30.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
