Petr Janyška: Velvyslancování je tvrdá práce, ne trafika

20. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Premiér Andrej Babiš a bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch

Představte si, že jste velvyslancem, kterého vyhodili. Co teď dělat? Proč ne ministra, to umí každý, a třeba rovnou zdravotnictví nebo dopravy? 

Že vám takové uvažování přijde absurdní? A opak ne? Ministr nebo primátorka, kteří předčasně skončí a nenapadne je nic lepšího, než že se zahojí jako velvyslanci? Proč ne rovnou jako šéfové atomové elektrárny nebo operní pěvci? Není to o nic méně absurdní.

Čtěte také

Pro každého diplomata je takové uvažování ponižující a pohrdlivé. Diplomacie je profese jako každá jiná, člověk se ji musí učit, a než se dostane na špičku, na velvyslanecký post, musí projít učňovskými léty a naučit se řemeslo.

Je to práce, která vyžaduje na jedné straně individuální nasazení, protože často vyjednáváte, navíc často mezi čtyřma očima, takže druhou stranu musíte přesvědčit silou své osobnosti. K tomu potřebujete vzdělání, kontakty z minulosti v mezinárodní diplomacii, jazyky, znalost země nebo mezinárodní instituce, kde působíte, i znalost partnera. A osobní charisma.

A na druhé straně to je typicky týmová, téměř úřednická práce. Jste kolečkem v komplikovaném mechanismu politiky své země, reprezentujete svůj stát a jeho zahraniční politiku, kterou vytváří vláda a v tisících detailech ministerstvo zahraničí a jeho nejrůznější odbory. Abyste byli dobrým velvyslancem, musíte tento mechanismus znát, vědět, jak se v něm pohybovat a kde jsou mantinely svobody vašeho osobního rozhodování.

Musíte mít pokoru před rozhodnutími institucí a kolegů doma. A zároveň sílu individuality, abyste v zahraničí prorazili a zazářili.

Tradice profesionálních diplomatů

Čtěte také

V České republice se naštěstí příliš nepraktikovalo, že velvyslance může dělat každý, kdo se neosvědčil ve vrcholné funkci a kdo si myslí, že má stále právo na nejvyšší patra moci a platu. A pokud ano, bylo to špatně a je to třeba říct nahlas.

Stalo se ovšem, že byli jmenováváni velvyslanci nejen bývalí politici nebo manželka prezidenta, ale i generálové – a to je v diplomacii už vůbec zjevem v Evropě nezvyklým.

Neznalost řemesla a amatérské přešlapy potom vedou třeba k tomu, že se do českých médií dostane vrcholně citlivý zápis našeho velvyslance z jednání českého premiéra s tehdejším francouzským prezidentem Sarkozym. Přestože měl být určen jen pár osobám a poslán šifrovaně. Výsledkem bylo, že česká diplomacie ztratila v Paříži na několik let důvěryhodnost.

Vojtěchova kvalifikace

Současný premiér se jmenování politiků na velvyslanecká místa doposud vystříhal a jejich náhle probuzené diplomatické ambice zkrotil. Případ bývalého ministra zdravotnictví Vojtěcha, který má jet jako velvyslanec do Finska, je ale jiný. A jiné je i to, že – pokud můžeme věřit médiím – ho navrhl na tento post přímo premiér, a ne ministerstvo zahraničí, jak se to běžně dělává. Tedy čistě osobní odměna za osobní loajalitu.

Petr Janyška

Jak bude asi vypadat působení nového velvyslance v Helsinkách? Jako bývalý ambasador vím, že první otázkou všech partnerů vždy je, kde jste byl už jako velvyslanec? Pokud nabydou dojmu, že jste profesionál, všechny dveře se vám už pootevřou. Vezmou vás mezi sebe. Pokud si ve vašem životopise přečtou, že jste byl zpěvákem, potom tajemníkem politika a posléze ministrem zdravotnictví, i když ne špatným, a že o diplomacii nevíte nic, důvěru ve vaši profesionalitu to u nich nevyvolá. Ani u pracovníků vaší ambasády. Své zemi a jejím zájmům tím finské dveře neotevřete. Je tohle v zájmu České republiky? Navíc ausgerechnet v severské zemi, která je známá důrazem na transparentnost, nezkorumpovanost a apolitičnost státní správy?

Autor je publicista a bývalý diplomat

autor: Petr Janyška
Spustit audio

Související