Petr Janyška: Pět měsíců do volby francouzského prezidenta má největší šanci Emmanuel Macron
Za pět měsíců Francie zažije volbu hlavy státu. Kampaň ještě nezačala, ale celá politická scéna a média už tou volbou žijí, všechno už se poměřuje její perspektivou. Řada politiků a političek už také deklarovala svoji kandidaturu. Jak dnes vypadá prognóza výsledku? Stručně řečeno tak, že Francie nejspíš zažije obdobu minulé volby, střet Marine Le Penové proti Emmanuelu Macronovi – a vítězství dnešního prezidenta.
Samozřejmě může dojít k lecjakému zvratu a překvapení na poslední chvíli. Vzpomeňme Dominika Strauss-Kahna, kandidáta levice, který, nebýt sexuálního skandálu, byl by před deseti lety pravděpodobně zvolen prezidentem, takovou měl popularitu.
Čtěte také
Vzpomeňme i skandálu v minulých volbách kolem fiktivních honorářů manželky kandidáta pravice Françoise Fillona, který už měl našlápnuto na vítězství. Mnoho lidí si u obou případů myslelo, že nevyplavaly jen tak samy od sebe. A soudci stále s větší chutí vstupují na terén politiky.
Proč se domnívám, že Emmanuel Macron má největší šanci? Francouzská politická scéna je rozdrobená, pravice ani levice nemají dosud jasného favorita, napravo i nalevo je několik jmen, která mezi sebou soupeří, ale žádné není vnímáno jako charismatické s reálnou nadějí.
Prezident a vláda zvládají covid docela dobře
Parlamentní pravice Republikáni si až počátkem prosince vyberou v primárkách svého kandidáta. Budou se rozhodovat mezi třemi bývalými ministry Valérií Pécressovou, Xavierem Bertrandem, který z nich má největší šanci se 13 procenty, nebo nedávným eurokomisařem a vyjednavačem brexitu Michelem Barnierem. Není ale pravděpodobné, že by tváří v tvář Macronovi, který dovedně snoubí levicové i pravicové kroky, měli šanci.
Čtěte také
Socialisté, kdysi strana prezidenta Françoise Mitterranda, jsou stále v rozkladu, jejich kandidátka pařížská primátorka Anne Hidalgová má dnes podporu jen 5 procent. Nepatrně větší má kandidát Zelených Yannick Jadot. A ani levicový populista Jean-Luc Mélanchon nedosahuje zdaleka 10 procent.
A prezident Macron má docela silnou oblibu, větší než měli jeho předchůdci na konci svých mandátů. Dnes by ho v prvním kole volilo 25 procent voličů, což je daleko víc, než s čím může počítat kdokoli z jeho rivalů. Ač to tak z většiny zpravodajství z Francie nemusí vypadat, většina Francouzů soudí, že prezident a vláda zvládají covid-19 docela dobře. A že i finanční pomoc firmám a živnostníkům byla slušná a většina z nich přežila.
Čtěte také
Největší překvapení dnes skrývá krajní pravice, kde se vedle věčné Marine Le Penové objevil inteligentní, vzdělaný a výřečný novinář Eric Zemmour. Svoji kandidaturu stále neoznámil, zřejmě s ní ale přijde co nevidět. Zatím už dosáhl v průzkumech 16 procent, stejně jako Marine Le Penová, které odebírá hlasy. Jsou tedy druzí a třetí za Macronem.
Zemmour zatím objíždí zemi se svou poslední knihou Francie neřekla své poslední slovo, v publiku má stovky lidí. Má jedno téma, nebezpečí islámu a neřízeného přistěhovalectví pro Francii, jež prý podle něj hrozí „velkým vytlačením“ původních autochtonních Francouzů islámem.
Není ale politikem, neříká nic o ekonomice ani o sociální či zahraniční politice. A nemá k dispozici stranickou strukturu, bez níž lze volby vyhrát jen těžko, a jeho obliba pomalu klesá.
Takže všechno nasvědčuje tomu, že do druhého kola se zřejmě dostanou Macron a Le Penová, což znamená Macron prezidentem. Protože většina Francouzů odmítá teze i politickou nekompetenci Le Penové.
Autor je publicista a bývalý diplomat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
