Klára Notaro: Prezident Macron plánuje udělat z Francie opět lídra v jaderné energetice
Když francouzský prezident Emmanuel Macron letěl ve vládní helikoptéře jménem Super Puma nad krajinou osázenou větrnými elektrárnami, tak si povzdechnul: „To je opravdu ošklivé.“ Větrníky vyráběné v cizině, které stát dosud mohutně propagoval, se už těší menší popularitě. Není to jen kvůli estetické stránce věci, ale hlavně kvůli jejich nedostatečné účinnosti.
Klimatické změny jsou natolik rychlé a palčivé, že je třeba silně omezit a ideálně zastavit spalování fosilních paliv v elektrárnách, v továrnách, v dopravě a při vytápění domácností a nahradit tato paliva elektřinou vyrobenou buď z obnovitelných zdrojů, nebo v jaderných elektrárnách. Bez škodlivých emisí.
Čtěte také
Vzhledem k nižší účinnosti elektráren využívajících obnovitelné zdroje se pozornost společnosti obrací znovu k jaderné energii, která se dnes jeví jako nejvhodnější z ekologického i ekonomického hlediska.
Francie byla po desetiletí na špičce této technologie, kterou vizionářsky propagoval generál Charles de Gaulle. Jenže poslední dobou byla jaderná energie prezentovaná a vnímaná jako něco špatného jak pro člověka, tak pro přírodu. Francie nechala svůj nukleární park zestárnout stejně jako odborníky pracující v jaderné energetice. Nyní se bude muset vyškolit nová generace.
Předzvěst prezidentské kampaně
Na začátku října Emmanuel Macron nastínil základní linie investičního plánu nazvaného Francie 2030. Přislíbil investovat 8 miliard eur do výroby malých jaderných modulárních reaktorů, do elektrolyzérů na výrobu zeleného vodíku a na snížení emisí v průmyslu o 35 procent.
Čtěte také
Na výrobu malých reaktorů, které jsou velmi bezpečné, plánuje Emmanuel Macron postavit továrnu. Odsud by je Francie mohla exportovat v kontejnerech do menších zemí, na ostrovy nebo do izolovaných regionů s neexistující infrastrukturou například v Africe. Francie by se tak stala znovu světovým lídrem v jaderné energetice.
Prezident se také nadějně vyjádřil o výzkumu v oblasti zpracování jaderného odpadu. Předpokládá se také stavba šesti vysoce výkonných jaderných elektráren typu EPR. Jeden takový reaktor je ve výstavbě v Normandii ve městě Flamanville.
Příští nukleární elektrárny mají kvůli ochlazování stát na mořském pobřeží stejně jako Flamanville, neboť není jisté, zda voda v řekách bude v budoucnosti dostatečně studená.
Čtěte také
Elektřinu bude Francie potřebovat na výrobu vodíku elektrolýzou – investiční plán Francie 2030 počítá se stavbou dvou velkých továren na výrobu elektrolyzérů, v Belfortu ve východní Francii a v Alsasku. A tak jednoho dne budou moci jezdit auta, autobusy a kamiony na vodík a lidé ve městech budou konečně dýchat čistý vzduch.
Macronův plán je předzvěstí prezidentské kampaně. V dubnu se budou konat volby a jedním z témat bude globální oteplování a s ním související problém energie a dopravy.
Autorka je spisovatelka, žije v Paříži
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.