Petr Janyška: Francie má už tři jasné kandidáty na prezidenta
Francie má za sebou druhé kolo regionálních voleb. Událost, která by normálně nemusela českého posluchače zajímat. Tentokrát však zajímavá je. Byla totiž mnohými považována za jakési předkolo prezidentské volby příští rok. Až donedávna se totiž zdálo, že o prezidentský post se za rok rozhodne mezi dvěma jasnými kandidáty: současným prezidentem Emmanuelem Macronem a Marine Le Penovou. Ale teď tomu může být jinak.
Před čtyřmi lety mladý neznámý Macron využil momentální slabosti hlavních klasických stran, pravicových Republikánů a socialistů, a na jejich ruinách si došel pro vítězství. Se zdánlivě chytlavou tezí, že dělení na pravici a levici je už překonané, že důležité jsou kompetence, energie, projekty, mládí.
Čtěte také
Díky své nezpochybnitelné inteligenci a erudici tenkrát rozdrtil v televizním souboji Le Penovou a od té doby dělal vše pro to, aby udržel v zemi bipolaritu mezi svou a její stranou. To mu dávalo jistotu, že ho nikdo neohrozí. Vládu si sestavil ze známých jmen bývalých socialistů i Republikánů, vnesl tak do řad obou tradičních stran nedůvěru a rozkol.
O nynějších regionálních volbách se psalo, že budou vítězným tažením Národního sdružení Le Penové, že dobude nejméně jeden region z dnešních dvanácti a stane se tak respektovanou silou. Ač Le Penová je nepochybně silnou figurou, její strana je v zemi slabá. Dosud neměla jediný region, v parlamentu má jen šest poslanců z 577, jednoho senátora a několik málo starostů menších měst.
Čtěte také
Teď kandidáti Le Penové všude prohráli a to velmi výrazně. Může ji to ohrozit i v čele její strany. Její kandidát prohrál dokonce i v jižním regionu kolem Středozemního moře, kde je Le Penová populární a kde se jí tentokrát tipovali vítězství.
Fiaskem ale volby skončily i pro Macronovu stranu Republika v pohybu. Její kandidáti, ač to byli i členové vlády, se nikde neprosadili. Samotného Macrona to ale nemusí pro prezidentskou volbu diskvalifikovat, regionální hlasování je něco dost jiného.
Vítězství pro klasickou pravici i levici
Kdo tedy slavil vítězství? Dvě tradiční strany, Republikáni a socialisté. Jako by obě povstaly z popela a potvrdily, že dělení na pravici a levici má stále své oprávnění. Každá si udržela region, kde měla dosud většinu. Socialisté se ovšem ve většině případů udrželi díky koalici se zelenými, kteří jdou ve Francii stále nahoru.
Čtěte také
A jeden z vítězných Republikánů už stačil signalizovat, že se za rok pustí do boje o prezidentský post. Jeho jméno je Xavier Bertrand. Pokud by tento 65letý celoživotní politik, v minulosti dvojnásobný ministr, přeskočil v prvním kole Macrona, což není zcela vyloučeno, střetl by se ve druhém kole nejspíš s Le Penovou a prezidentství by měl v kapse.
Celý ten příběh má ovšem jednu vadu na kráse: k volbám přišla pouhá třetina voličů, nejnižší účast, jakou Francie za poslední půl století pamatuje. Znamená to velmi slabý mandát všech zvolených a velkou prohru demokracie. O které teď Francie přemýšlí, jak se s ní popasovat.
Autor je publicista a bývalý diplomat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
