Petr Honzejk: Velká voda paradoxně nese i dobré zprávy
Česko očekává velkou vodu a naše účast je samozřejmě s těmi, které nevyhnutelně postihne. Zatím to naštěstí vypadá, že ač meteorologická situace je velmi podobná jako v letech 1997 a 2002, kdy povodně sebraly nejen majetky za miliardy, ale i desítky životů, důsledky letošních záplav tak katastrofální nebudou. Můžeme tedy předběžně zformulovat několik postřehů, které budou většinově, pokud se to dá v této situaci říci, pozitivní. I když i na ty negativní dojde.
Především jde o první záplavy, na které je Česko připraveno. Vidíme, že se zlepšil systém varování. Hydrologové, stát, kraje a obce si předávají informace rychle, stejně tak rychle se přesné informace dostávají k občanům.
Rozhodně už se nemůže stát to, co v roce 2002, kdy tehdejší pražský primátor Igor Němec tvrdil, že situace je nadmíru výtečná, aby se pár hodin na to voda prohnala tunely pražského metra.
S včasným varováním a distribucí informací souvisí kvalitnější fungování integrovaného záchranného systému. Zatímco v předcházejících letech levá často nevěděla, co dělá pravá a mnohé stálo jen na schopnostech konkrétních lidí, dnes alespoň zatím sledujeme dobře koordinovaný stroj. Je to sice mnohem nudnější než příběhy hrdinské improvizace z Moravy 1997 nebo z Čech 2002, ale zato násobně efektivnější.
Třetím momentem, který nás může uklidňovat, jsou provedená technická opatření. Na mnoha místech na první zkoušku čekají protipovodňové zábrany, ať už permanentní, nebo mobilní záchytné nádrže, na Orlickoústecku máme dokonce největší suchý polder ve střední Evropě. Stát a samosprávy investovaly miliardy a ty se nyní, doufejme, začnou vracet v podobě zmírnění škod.
Jiná perspektiva
Tady se sluší udělat vsuvku. Často v Česku slýcháme, že stát je vlastně k ničemu, že je neefektivní, jenom žere peníze poplatníků a že by se měl co nejvíc osekat. Nyní se nám ale otevírá jiná perspektiva.
Ač mají kritici velkého státu v mnohém pravdu, můžeme si na případu ochrany před záplavami uvědomit, že stát nejsou jen armády zbytných úředníků, ale je to také mechanismus, který zajišťuje ochranu životů a majetku svých občanů. A je v tom nezastupitelný. Takže pozor, abychom při úvahách o potřebných úsporách s vaničkou byrokracie nevylili i dítě bezpečí.
Ale zpět k postřehům ohledně letošních záplav. Nyní ty méně pozitivní. Zdaleka ne všude jsou na velkou vodu připraveni tak, jak by mohli. V částech Brna žabomyší spory způsobily, že se nepostavily protipovodňové zábrany a nyní se tam budou pravděpodobně lidé brodit vodou a naříkat nad škodami. Naprosto zbytečně.
V mnoha místech, zejména v povodí Moravy se také investovalo do protipovodňových opatření méně, než bylo plánováno. Důsledky tohoto „šetření” na nepravém místě uvidíme v příštích dnech.
No a konečně, i přes zkušenosti z minulých povodní se leckde dál stavělo v aktivních záplavových oblastech, což těžko označit jinak než za projev ignorantství. Mnohým z ignorantů teď realita vyšplouchne přímo do obličeje.
Ale abychom to uzavřeli pozitivně. Na poučení, pokud je tedy člověk naživu, není pozdě nikdy. Takže doufejme, že letošní záplavy konečně otevřou oči i těm, kteří si mysleli, že to po letech 1997 a 2002 máme za sebou a na další sto let si můžeme dát oraz.
Je jisté, že frekvence a intenzita extrémních meteorologických a hydrologických událostí v naší části světa roste. Kdo je připraven, nejenže není překvapen. Ale dokáže se s tímto nepříjemným faktem lépe a levněji vyrovnat.
Autor je komentátor Hospodářských novin
Související
-
Nejvážnější je situace na Jesenicku a Frýdlantsku, v Čechách lokálně vypadává mobilní síť
V sobotu dopoledne byl některý z povodňových stupňů zhruba na 170 místech. Třetí stupeň byl na téměř 40 místech. Pro nejaktuálnější informace poslouchejte vysílání Českého rozhlasu a Zelenou vlnu.
-
Šéf hasičů: Nasazení je masivní. V terénu máme 85 % jednotek. Situaci komplikuje vítr a menší toky
Hasiči mají za sebou na mnoha místech v Česku pernou noc a před sebou náročný víkend. Obavy vzbuzují hlavně dotoky řek, které se projeví až v průběhu zítřka.
-
Kam dosáhne voda? Podívejte se na mapy rozlivu
Povodňové mapy z dílny Výzkumného ústavu vodohospodářského ukazují, kam může hladina vystoupat během pětileté, dvacetileté a stoleté velké vody.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.