Petr Holub: Za levnější benzín a nikdy jinak
Existují takové věci, jako jsou důchody, přídavky na děti a také benzín. S jistou mírou nadsázky by se daly označit za posvátné. Musí být dostupné každému, kdo je potřebuje, a to mimo jiné znamená, že musí být v případě důchodů dost vysoké a v případě benzínu zase dost levné. Rozumí tomu i vláda Petra Fialy (ODS), a proto rozhodla, že dočasně sníží spotřební daň na benzín a na motorovou naftu o korunu a 50 haléřů za litr.
Kromě toho zruší povinnost přidávat do benzínu biosložku, ještě se omezí silniční daň, a tak se tím za litr dohromady ušetří čtyři koruny. Lidé přece potřebují jezdit. A přitom obvyklá cena za litr benzínu vyrostla z podzimních 35 na aktuálních 45 korun.
Čtěte také
V této souvislosti si člověk automaticky vzpomene na událost z konce roku 2016, kdy ministr financí Andrej Babiš (ANO) zaváděl elektronické pokladny EET v restauracích a hotelích. Tehdy připustil, že s tím budou mít restauratéři zvýšené náklady, proto jim na oplátku snížil daň z přidané hodnoty za stravovací služby z 21 na 15 procent. K tomu dodal, že při takové úlevě nemají hospodští nejmenší důvod zvyšovat ceny, aby uhradili náklady za přidanou byrokracii. Kdo tak učiní, sám tím na sebe prozrazuje, že není poctivý, ale že chce odírat stát i zákazníky.
Je známo, jak to dopadlo. Ekonomický život je složitější, než se obvykle zdá lidem ve vládě. Nástup EET přece jen vyvolal pohyb cen, něco si přirazili hospodští, něco pivovary a další dodavatelé – a ceny pro zákazníky nakonec vyrostly o 10 procent.
Pochybné tažení za okamžitou slevou
Proto stojí za pozornost, že současná vláda, i když v ní převažují konzervativní politici, zkouší stejný manévr. Ministři do té míry chápou reálné ekonomické poměry, že hodlají zavést byrokratickou kontrolu, která by zjišťovala, jestli pumpaři skutečně zlevní a nepočítají přehnanou marži.
Čtěte také
Nelze však přehlédnout, že státní byrokracii věří více než bývalý ministr Babiš, který nad zdražováním v hospodách nakonec mávl rukou a spokojil se s tím, že z vyšších cen inkasoval vyšší daně.
Na první pohled se tedy zdá, že současná vláda opakuje chyby předchůdců, na druhý pohled je ovšem možné připustit polehčující okolnosti. Jak svědčí celkový výčet opatření včetně zmíněného snížení silniční daně, vláda se snaží změnit makroekonomické poměry, tedy chránit dopravní sektor jako takový. To je přesně její úloha v těžkých časech s nepředvídatelným pohybem cen energií.
V zásadě pochybné tažení za okamžitou slevou u benzínových stanic také pro obyčejné automobilisty pouze svědčí o tom, že i noví ministři podléhají obvyklému nastavení poměrů a chtějí se zalíbit mase voličů. Potíž je jenom v tom, jestli za výpadek daní v řádu deseti miliard vůbec automobilisté něco dostanou, i kdyby pumpy začali obíhat všichni úředníci ministerstva financí.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
