Petr Holub: Rozpočtová noční můra a kdy skončí
Schodek státního rozpočtu dosáhl v minulém roce 360 miliard korun. To je zhruba stejně jako v roce 2020, kdy přišla pandemie covidu, a o 60 miliard méně než v druhém covidovém roce, tedy předloni. Samotné takové konstatování musí naplnit ekonomy smutkem.
Erupce dluhů spojená s nástupem pandemie byla neuvěřitelná a už vůbec nikdo nechtěl věřit tomu, že se deficit nastavený na úrovni okolo 400 miliard ročně udrží, i když pandemie skončí. Jenže právě to se stalo skutkem.
Čtěte také
Jinými slovy – první zkouška, jestli nová vláda Petra Fiala napraví hříchy svých předchůdců, tedy ministrů kabinetu Andreje Babiše, dopadla špatně. Rozpočtové propady z časů covidu se ve většině zemí Evropy podařilo do značné míry napravit, jenom v Česku to nejde.
Ministr financí Zbyněk Stanjura se snažil na tiskové konferenci vysvětlit, proč schodek zůstává v astronomických výšinách. Nelze například pochybovat o tom, že sanaci veřejných financí zdržela válka na východě Evropy a energetická krize, ovšem zároveň je pravda, že v jiných zemích tento argument neplatí. Na druhé straně lze připustit, že veřejné finance dosud zatěžuje covidová strategie Babiše a jeho ministrů.
Poselství Fialovu kabinetu
Většinu pomoci posílali domácnostem a pracovníkům veřejného sektoru prostřednictvím zákonů, které zvyšovaly sociální dávky nebo dotace pro zdravotnictví, případně snižovaly daně. Tyto zákony platí pořád a nadále zatěžují rozpočet.
Čtěte také
K novým výdajům z doby covidu se ovšem přičítají mimořádné náklady z energetické krize, a tak je skoro možné s ulehčením vydechnout, že loni a snad ani letos deficit nevyroste až někam k půlbilionové hranici.
Zároveň se ukazuje, že ve státě českém je toho shnilého víc, než se tušilo. Například v uplynulých dvou letech se rozdělovaly a proplácely evropské projekty bez toho, aniž stát posílal příslušné faktury do Bruselu. Možná jde jen o dočasný výpadek, který pouze zvýšil schodek loňského rozpočtu o 50 miliard, možná se začala hroutit státní správa.
Politici se mohou hádat, jestli za současné výpadky eurodotací může ještě minulá, anebo už současná vláda. Přesto bídná rozpočtová čísla skrývají poselství adresované přímo Fialovu kabinetu a také ministru Stanjurovi. Nikdo nemůže současným ministrům s klidným svědomím vyčítat, že rozpočtovou noční můru nedokázali zahnat už v minulém roce.
Zároveň však nepřišli s přesvědčivým nápadem, který by s ní skoncoval aspoň letos. Naštěstí už existuje plán, podle kterého komise složené z expertů vládních stran připraví celou řadu zákonů zaměřených na úspory. První verze budou k dispozici v únoru a podstatná je okolnost, že spolu se zákony bude vznikat rozpočet na rok 2024, který má být o řád lepší, než je úroveň nastavená v roce 2020. Z pohledu rozpočtové disciplíny je ovšem už dnes pět minut po dvanácté.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
