Petr Holub: Prokleté slovo digitalizace
Dlouho se čekalo, až se digitalizace stavebního řízení rozběhne. Pak se ukázalo, že zavedení nového systému bude na dlouhé lokte. Opět se čekalo, jak vláda rozhodne o osudu digitalizačního projektu. Padaly desítky a stovky složitých slov, konečný verdikt byl ale takový, že tomu může rozumět i člověk s obyčejným selským rozumem.
Od konce listopadu bude znovu fungovat starý systém, s jehož pomocí se stavby povolovaly do června. Nadále ovšem bude možné podávat žádosti prostřednictvím nového modelu s Portálem stavebníka, který přinesla digitalizace. To umožňuje dva výklady.
Čtěte také
Za prvé: Nový digitalizovaný model stavebního řízení není tak špatný. Jen se s ním musí lidé naučit pracovat, jen je třeba doladit detaily. Proto je dobré mít v záloze ještě ten starý systém, ale časem převládne nová verze.
Vlastně digitalizace proběhne tak, jak měla od začátku, než odpovědní činitelé v čele s ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem (Piráti), přišli na nešťastnou myšlenku, že starý systém ze dne na den vypnou.
Existuje i druhá možnost výkladu: De facto zažijeme návrat ke starému systému a ten nový se bude používat jen na oko – prostě z toho důvodu, aby na něj bylo možné čerpat přislíbené evropské dotace.
Ministři přesto zdůrazňují, že nejpozději do tří let proběhne „ta skutečná digitalizace“, až dodavatelské firmy Bartošův model předělají, anebo nahradí novým.
Stavební řízení je fiasko
Je jasné, že se stavebním řízením to bylo fiasko. Změny stavebního zákona a procesní změny včetně digitalizace, měly povolování staveb urychlit. Místo toho se všichni bojí, že na rozhodnutí úřadů budou čekat déle než dosud. Jen je třeba vysvětlit, proč k fiasku muselo dojít.
Čtěte také
Na obecné rovině je možné najít jednoduchý důvod – konkrétně samotné slovo digitalizace. V případě stavebního řízení se jím nemyslelo nic jiného než to, že bude možné dokumenty posílat elektronickou formou, navíc s využitím graficky elegantně vyvedeného portálu.
Nešlo ani o to, že se stavebním úřadem dosud nešlo komunikovat elektronicky, jen se měl celý proces sjednotit do jednoho celku s lepší vizualizací a dostupností dokumentů. Jinými slovy: zase tolik se toho změnit nemělo, jen by všechno vypadalo lépe.
V tom je právě problém digitalizace. Kdo do ní investuje, ten se zdánlivě vydává cestou pokroku, která jeho i celou společnost zavede k větší prosperitě. Potíž je v tom, že obvykle nezavede.
Tvůrci nových notebooků a iPhonů, ještě vylepšených umělou inteligencí, opravdu vydělávají hodně peněz. Superlativy s digitalizací ovšem slouží takřka výhradně marketingu na podporu prodeje spotřebního zboží.
Pokud ovšem někdo usiluje o digitalizaci státní správy, pak si může být předem jist, že se novým Stevem Jobsem nestane. Může se ovšem znemožnit, když dává stejně jako Jobs velkolepé marketingové sliby.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
