Petr Holub: Oddlužení s r. o.

Dluhy - exekuce
Dluhy - exekuce

Hora se chystala k porodu a všichni s napětím čekali, co se narodí. Nakonec to byla myš.

Tímto přirovnáním se dá nejspíš popsat, co přinese novela zákona o insolvenci. Za dramatických okolností ji schválili poslanci, kteří v posledním dějství dramatu rozhodovali, jestli dají přednost své vlastní verzi, anebo připustí úpravy od Senátu.

Apolena Rychlíková: Nové a lepší Česko? Poslanci o tom rozhodnou brzy

Exekuce

Když se na konci roku 2017 sbírala data o lidech v exekuci, ukázalo se, že se s touto formou novodobého otrokářství potýká celých 863 tisíc lidí.

Zřejmě šlo od minulých voleb o první důležité hlasování, při kterém se dopředu nevědělo, jak dopadne. Poslanecká verze mírně zlepšila pozici dlužníků, postižených exekucí.

Umožnila jim vstoupit do insolvenčního řízení, i když předem nedokázali soudce přesvědčit, že za pět let splatí 30 procent dlužné částky společně s předepsanými poplatky. Dokonce výslovně připustila, že dlužník nemusí 30 procent splatit, pokud soud uzná, že se pět let poctivě snažil.

Senát přišel s jedinou podstatnou změnou, která se vracela ke staršímu návrhu ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. Pokud dlužník pět let opravdu poctivě splácel, pak stačilo uhradit třeba jen pár procent a dluhy se smazaly i bez soudního verdiktu.

Možnosti dravců mezi vymahači dluhů

O této jediné větě, která by ovšem pozici dlužníků vylepšila zřetelně, se vedl spor. Senát prohrál. O verzi přísnější k dlužníkům paradoxně rozhodly hlasy Babišova ANO a Okamurovy SPD, které záchranu před dluhovou pastí postavily na důležité místo volebního programu.

Jiří Berounský: Proč tolik občanů ČR postihly exekuce?

exekuce

Nemluvme o dluzích jako takových a jejich majitelích. Řekněme si něco o zákonech a jejich vývoji, které tomuto neblahému společenskému jevu vládly, tak jak o nich referuje ve svém článku Respekt.

Ani z pohledu kritiků z řad neziskových organizací a starostů venkovských obcí se nestal žádný zločin. Verdikt sněmovny však považují za ztracenou příležitost. Česko podle nich není v situaci, kdy může na lékarnických vahách zkoumat, do jaké míry vyjít vstříc chudým zadluženým lidem, a do jaké míry brát ohled na věřitele.

Zažilo totiž po roce 2000 něco, čemu se i mezi experty říká dluhový Klondike, při kterém bylo možné v průběhu vymáhání deseti- i stonásobně zvýšit dlužnou částku, původně v řádu stovek nebo tisíců korun, která někdy vznikla nepozorností dlužníka nebo selháním byrokratického aparátu.

I když se mezitím možnosti dravců mezi vymahači dluhů omezily, do pasti se dostalo nejméně půl milionu Čechů, v některých městech a vesnicích víc než pětina populace. Ministr Pelikán a po něm Senát chtěli zátěž minulosti pokud možno rychle zlikvidovat.

Za exekuce může byznys s chudobou. Věřitelé by měli být zodpovědnější, radí Daniel Hůle

Daniel Hůle

Každý desátý Čech starší 15 let má exekuci, počet zadlužených za poslední roky výrazně stoupl. Jsou Češi skutečně nejméně finančně odpovědným národem v Evropě? Rozhodně ne, je přesvědčen Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni. „Příčinou je i nemravný systém, který u nás vedl k obchodu s bídou a ke kumulaci exekucí,“ říká v rozhovoru s Petrem Králem.

Schválený zákon tento účel asi neplní. Málokdo z těch, kdo podléhají exekuci, bude chtít do přísnějšího režimu, při kterém nemusí jenom splácet dohodnutou částku. Také se musí zavázat, že nic nevydělá bokem načerno, a ještě čekat na soudce, jestli po pěti letech uzná, že se dostatečně snažil.

Příliš není realistická ani představa, že sto tisíc lidí vstoupí do systému a za pět let proběhne sto tisíc soudních řízení s pozitivním výsledkem skoro pro každého. Ti, kdo potřebují pomoci, dostanou možnost, těžko však předvídat, jestli ji budou chtít využít.

Petr Holub, týdeník Echo

Vzrušená debata o insolvenčním zákonu skončila schválením normy, která musí v dohledné době prokázat, že zlepšuje situaci těch, k jejichž potížím svými nedokonalými předpisy přispěl také stát. Třeba se ukáže, že měli pravdu poslanci, kteří tvrdili, že přísnější verze bude stačit. Pokud to však nepůjde, pak na sebe příslušní zákonodárci vzali odpovědnost, ze které se jim před stovkami tisíc občanů budou jen těžko skládat účty.