Petr Holub: Ministr se chlubí, že šetří na pacientech

Tentokrát se dosáhlo shody opravdu rychle a ministr Vojtěch k tomu nepochybně přispěl. Pojišťovny nabídly zdravotníkům plošné zvýšení plateb o pět procent, a když se chtěli zdravotníci k ministrovi odvolat, že to je málo, tak se dozvěděli, že pět procent považuje za maximum možného. Zdravotníkům nezbylo, než potupně ustoupit a souhlasit.

Pochvala zakrývá průšvih

Když se politik pochválí, že něco dokázal, tak tím obvykle zakrývá, že došlo k nějakému průšvihu. Bohužel se tato zkušenost potvrdila i v debatě, kolik Česká republika vydá napřesrok za léčení svých občanů. Pětiprocentní nárůst není příliš, i když by se to mohlo na první pohled zdát.

Zdravotnictví je na tom líp, příští rok ale přijde daňové poplatníky už na 320 miliard

• Upravit
• Smazat

Je to s podivem, ale letos nás zřejmě nečekají výhružky zdravotníků, hrozících kolapsem zdravotnictví. Idylu ale nečekejte, protože se už ozývají zdravotní setry,že skončí s přesčasovou prací, nebo šéfové lékařských fakult, kteří chtějí víc peněz pro své pedagogy. Ostatní jsou ale spokojeni.

Reálně se totiž jedná o maximálně tříprocentní nárůst, protože například ministerstvo financí očekává dvouprocentní inflaci. Když se k tomu připočte, že horní hranice možných příjmů všechna zdravotnická zařízení nedosáhnou, pak čeká zdravotnictví jen velice střídmý nárůst příjmů.

Pokud se na to člověk podívá z pohledu potenciálního pacienta, pak věru nemá důvod k nadšení, spíše k otázce, za koho to vlastně bojuje ministr zdravotnictví.

Rezerva pro krizi?

Nelze přehlédnout, že ministr svým zásahem do dohadovacího řízení zdravotních pojišťoven prodlužuje stav několika posledních let, když příjmy pojišťoven rostly utěšeným tempem. V časech prosperity utěšeně rostou platy zaměstnanců i zisky podnikatelů, ze kterých pojišťovny vybírají svůj zákonem určený podíl. Například loni to bylo o osm procent.

S GPDR se ve zdravotnictví nemění vůbec nic. Platí tady přece Hippokratova přísaha, říká právník Dostál

• Upravit
• Smazat

Začalo platit tolik obávané nařízení o ochraně osobních údajů GDPR. Jak se promění vztah pacient-lékař? Nebo je to jen bouře ve sklenici vody?

Ovšem jen polovičním tempem rostly příjmy zdravotnických zařízení. Zbylé peníze se hromadí bez užitku na účtech zdravotních pojišťoven. Koncem května jich bylo už 35 miliard korun a jejich objem roste každý měsíc o miliardu. Dá se tedy čekat, že pojišťovny do konce roku překonají historický rekord z počátku roku 2009, kdy měly na účtech rezervy 40 miliard.

Pojišťovny obvykle vysvětlují, že rezervy jsou potřeba, protože může přijít stejná krize jako v roce 2009. Není jisté, jak pojišťováci k této informaci přišli, nutno však připomenout, jak se část rezerv z roku 2009 rozpustila tím, že stát reálně snížil své platby za státní pojištěnce.

Proč se obávat příštích dnů

Přirozeně vzniká podezření, že peníze na účtech pojišťoven jsou s celými pojišťovnami určeny k privatizaci. Nedojde k ní letos, ale proč by k ní nedošlo třeba a tři roky. Poptávka po desítkách volných miliard v průběhu času poroste.

Petr Holub|foto: Khalil Baalbaki

Česko utrácí za zdravotnictví výrazně méně než země západní Evropy. Proto berou lékaři i sestry několikrát méně než třeba němečtí kolegové, a také proto jsou některé druhy péče v Česku hůře dostupné, dokonce i takové, při kterých jde o život.

Tyto nedostatky je třeba zlepšit, daňoví poplatníci také odevzdávají dost peněz, aby se nutné investice či valorizace aspoň zahájily. Pokud se ministr zdravotnictví chlubí tím, že potřeby zdravotnictví i jeho pacientů ignoruje, pak to je důvod, proč se obávat příštích dnů.

Autor je komentátorem Echa24.