Petr Holub: Energetická koncepce státu? Ministr Mládek chce stavět další jaderné reaktory
Je to stejné jako v dobách dělnických bouří, kdy bylo slyšet pod zemí dunění, které najednou vybuchlo nespokojeností pracujícího lidu. Temný hřmot a lomoz je dnes slyšet také pod povrchem debaty o Státní energetické koncepci.
Byla vypracována koncem léta, do konce roku by ji měla projednat vláda a mezitím mají odborníci čas návrh prodiskutovat. Nespokojenost je všeobecná.
O návrhu koncepce se vskutku nedá říci příliš dobrého. Ministr průmyslu Jan Mládek v něm kreslí energetickou budoucnost, kterou hodlá postavit na třech nových atomových reaktorech, které spolu se dvěma stávajícími reaktory z Temelína zajistí polovinu potřebného proudu.
Budou tak nahrazeny velké uhelné elektrárny v severních Čechách, které produkují polovinu tuzemské spotřeby. Na uhlí zbude jen podružná úlohu, velký rozvoj se nečeká ani od plynu nebo obnovitelných zdrojů.
Koncepce vypadá zdánlivě logicky, skrývá však v sobě jeden zásadní rozpor. Uhelné elektrárny doslouží za deset let, kdy hrozí také vypnutí starší jaderné elektrárny Dukovany.
Nové jaderné reaktory však budou postaveny až ve 30. letech. Není tedy jasné, čím se bude svítit po roce 2025, ministr pouze spoléhá, že se podaří životnost starých elektráren prodloužit.
Ještě zajímavější je způsob, kterým ministerská koncepce interpretuje realitu a předpovídá budoucnost. Je z ní jasné, že stát přesně nalinkuje, co se má v energetice stát, a pak už zbývá čekat, že se předpověď vyplní.
Tak se skutečně psaly koncepce v období socialistických pětiletek, potíž je však v tom, že stát dnes nemá nástroje, jak představy svých vůdců uskutečnit.
Ani polostátní elektrárenská společnost ČEZ nemůže úplně přehlížet, že v Evropě existuje energetický trh, který určuje cenu elektřiny, a že podle této ceny se musí řídit každý výrobce. Je to sotva půl roku, kdy sám ČEZ odmítl stavbu dvou nových reaktorů v Temelíně, protože nenašel finančně schůdnou cestu.
Státní zásahy do trhu s elektřinou jsou v Evropě možné pouze se schválením Evropské komise. Například je možné podporovat obnovitelné zdroje, to však Mládkova koncepce odmítá.
Ekonomicky dnes prosperují uhelné elektrárny, u nich však vláda plánuje útlum. Plyn je sice dnes drahý, ale i kdyby zlevnil, tak by bylo vzhledem k jeho dovozu z Ruska riskantní vsadit na tuto kartu.
Energetická koncepce tedy plánuje budoucnost, přitom likviduje schůdné možnosti výroby elektřiny, místo toho nabízí jednu alternativu, u které není jisté, jestli ji vůbec bude možné použít.
Nespokojení jsou všichni, příznivci atomu, uhlí, obnovitelných zdrojů a je otázkou času, kdy začnou nahlas reptat.
Ministerští úředníci by si tedy měli ujasnit, co vlastně mohou ovlivnit. Možná by stačilo, kdyby nedělali nic a nechali dodávky elektřiny na volném trhu.
Jednu otázku by však měli vyřešit, tedy vymyslet alternativu, odkud budeme brát elektřinu v roce 2025, když se vypnou severočeské elektrárny a Dukovany.
Pokud by nebyla náhrada, pak by se také dalo dovézt třeba z Německa, ovšem za mimořádně vysokou cenu. Pokud nenajde koncepce řešení v tomto ohledu, pak bude stoprocentně zbytečná.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
