Petr Holub: Balíček plný naděje a nejistoty

Češi jsou totiž tradičně národ, který má rád pořádek, a málokterá nepřístojnost jim vadí víc než zadlužování státu, obvykle z nepříliš srozumitelných důvodů. Rozpočet přitom už čtvrtým rokem trpí schodkem v řádu stovek miliard korun a současné vládní strany už druhým rokem slibují, že to dají do pořádku. Teď tedy skončilo období příprav a strany se pustily do rozpočtového díla.

Čtěte také

Petr Holub: Stanjurovo dogma

Ve Sněmovně se v úterý začal projednávat konsolidační balíček, který, jak už z názvu vyplývá, dá nesrovnalosti státního rozpočtu do pořádku. Z pohledu veřejných financí to je mimořádné opatření, přesto se do něho pustily už čtyři předchozí vlády, a nutno uznat, že kabinety Václava Klause, Vladimíra Špidly, Jana Fischera i Petra Nečase prosadily svůj balíček do praxe. Ve všech případech tím státnímu rozpočtu znatelně pomohly a národní ekonomice příliš neuškodily.

Nejde tedy o žádný zázrak. Od konsolidačního balíčku a od vlády, která ho sestavuje, se prostě žádá jenom to, aby zvýšila rozpočtové příjmy a zároveň snížila výdaje. Takové plány balíček ministra financí Zbyňka Stanjury skutečně obsahuje. Zároveň rozděluje zátěž na víceméně všechny sektory ekonomického či veřejného života.

Čtěte také

Petr Holub: Nejméně narozených od roku 2003. Jak to napravit

Jak vypočetl Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, zátěž úspor rozdělil stejným dílem mezi příjmové skupiny tak, aby žádná z nich nepřišla o větší část svých příjmů než druhá. Neobvyklá je sociální citlivost vládních stran i v dalším detailu. Balíček se vyhnul jakýmkoli škrtům v sociálních dávkách či ve zdravotnictví, a dokonce připouští, že se v obou zmíněných oblastech bude státní příspěvek valorizovat.

Na první pohled se zdá, že se vláda pustila vyšlapanou cestou, která se přes všechny opoziční obstrukce může změnit na procházku růžovou zahradou. Kdo má ve Sněmovně 108 hlasů, ten se nemusí bát ničeho, zvlášť když se chová s úzkostlivou ohleduplností.

Prosadit opatření dá dost práce

Tak ovšem vypadá situace s plánem napravit státní rozpočet jen na první pohled. Prosadit samotný soubor opatření s názvem balíček sice bude politiky stát dost práce a bezesných nocí, nic se tím však ještě neřeší. Jak známo, balíček by měl vylepšit bilanci rozpočtu o celkem 150 miliard korun.

Čtěte také

Petr Holub: Inflace klesá, kdy se tedy sníží ceny?

Ovšem samotné změny zákonů z toho zajistí pouze polovinu, konkrétně různým zvyšováním daní a odbouráním výjimek. Nutno připomenout, že daňové změny bývají sázkou do loterie. Jak velkou částku totiž rozpočtu přinesou, to se dá prognózovat jen se značnou mírou nejistoty.

Při nápravě rozpočtu je tedy lepší škrtat výdaje, takové škrty ovšem balíček pouze deklaruje. Celkem 63 miliard na výdajích se reálně uspoří v rámci rozpočtu na příští rok, v dalším roce se úspora prohloubí o dalších 15 miliard. Kromě obecných deklarací však ministr Stanjura ani jeho kolegové neřekli, jaké rozpočtové výdaje chtějí škrtat, přitom se předem vzdali úspor v největších položkách státních financí, tedy sociálně-zdravotnickém sektoru.

Konkrétní plán škrtů ministr představí podle vlastních slov až v září, až pošle návrh rozpočtu do Sněmovny. Do té doby však nic nemůže rozptýlit nejistotu, provázející operaci s balíčkem, který se připravuje přece jen jinak, než se připravovaly čtyři balíčky v předchozích letech.

Petr Holub|foto:Tomáš Roček, Český rozhlas, Český rozhlas

Zmíněnou nejistotu se pokusil popsat hlavní ekonom Unicredit Bank Pavel Sobíšek, když pro Hospodářské noviny napsal: „Hospodaření státu se tedy zhoršuje, což nemůže zamaskovat ani jeho momentální schopnost pomoci si mimořádnými příjmy typu superdividendy z ČEZ. Fiskální balíček je nadějí, i když nikoliv zárukou.“

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy