Petr Hartman: Zemanovi čučkaři zkomplikovali prosazování ruských zájmů v Česku
„Doufám, že neprozrazuji jiné státní tajemství než tajemství o neschopnosti BIS. Za šest let není jediný údaj o tom, že by se podařilo odhalit byť jen jediného ruského nebo čínského špiona,“ prohlásil na adresu této tajné služby na konci roku 2018 prezident Miloš Zeman. Zároveň její příslušníky označil za čučkaře.
Byl to jeden z mnoha výroků, kterými se hlava státu dlouhodobě snažila snížit důvěru v práci BIS. O nepřízeň prezidenta si patrně řekla opakovaným upozorňováním na aktivity ruských a čínských špionů na území České republiky. Nátlak Hradu na BIS zašel tak daleko, že službě byla adresována žádost o poskytnutí jmen ruských špionů působících na českém území.
Čučkaři zatím podobným atakům odolali a spolu s dalšími bezpečnostními složkami se postarali o vyšetření příčiny výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Výsledkem několikaletého pátrání je konstatování, že v něm měli prsty ruští agenti. Na Hradě si mohou přečíst jejich jména, a pokud nahlédnou do seznamu 18 vyhoštěných ruských diplomatů, mohou mezi nimi nalézt další špiony.
Vzhledem k opakovaným varováním tajných služeb před ruskými operacemi na našem území není nejnovější dění velkým překvapením. I když způsob, jakým o sobě dali ruští špioni nakonec názorně vědět, může být šokující. Pochopitelně načasování tohoto odhalení nabídne prostor k nejrůznějším spekulacím.
Dostavba Dukovan
Čtěte také
Rovněž ze strany Ruska bude vyvíjena maximální snaha výsledky vyšetřování znevěrohodnit. Byli jsme toho svědky i v případě otravy bývalého ruského agenta novičokem ve Velké Británii. Do této akce se svými výroky zapojil také prezident Miloš Zeman. Snad tentokrát příležitost ruské propagandě neposkytne. I když by bylo překvapením, kdyby se jednoznačně postavil za práci tajných služeb a policie, včetně BIS.
Zjištěné okolnosti kolem výbuchu muničního skladu tuzemským politikům připomenuly, že by neměli podceňovat bezpečnostní rizika. K nim patří snaha o diskreditaci tajných služeb, ignorování jejich varování a podobně. Kdyby tomu bylo jinak, nemohl by ministr Karel Havlíček vyvíjet aktivity k udržení ruské firmy ve hře o dostavbu Dukovan. K tomu došlo navzdory doporučení bezpečnostní komunity Rusy do této soutěže vůbec nepouštět.
Premiér Andrej Babiš by s vicepremiérem Janem Hamáčkem nebyli tolik vstřícní k přání prezidenta Miloše Zemana a neměnili by ministry, kteří z různých důvodů nevyhovovali prosazování ruských zájmů v zemi. O snaze Jana Hamáčka sbírat politické body cestou za Sputnikem V do Moskvy v momentu, kdy už velmi pravděpodobně měl indicie o zapojení ruských špionů do výbuchu ve Vrběticích, ani nemluvě.
Zkrátka se ukazuje, že prosazování vlastních zájmů v Česku není pro Kreml zase tak složité. Bylo by překvapením, kdyby na tom exploze muničního skladu něco zásadního z dlouhodobého hlediska změnila.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
