Petr Hartman: Ústavní soud soudil platy soudců
Platy soudců nejsou nedotknutelné a mohou být snižovány. Zároveň by k tomu ze strany zákonodárců nemělo docházet svévolně. Také tímto způsobem lze vnímat rozhodnutí Ústavního soudu.
Ten se tentokrát zabýval hned třemi stížnostmi na změnu výše platů žen a mužů v talárech. Nečinil tak zdaleka poprvé. Vzhledem k četnosti takovýchto sporů by se dalo s nadsázkou říci, že by se mu pomalu vyplatilo zřídit speciální senát. Ani do budoucna totiž další spory nelze vyloučit.
Čtěte také
Nic zásadního na tom nezmění nejnovější výroky Ústavního soudu. Ten první se vztahuje k roku 2021. Tehdy se nejenom Česká republika potýkala s koronavirovou pandemií. Negativně se to promítlo také do stavu veřejných financí. Proto zmrazení soudcovských platů bylo v té době podle nálezu Ústavního soudu v pořádku.
Totéž nelze tvrdit o podobných krocích politiků v roce 2022 a 2024. Tam jejich postup nenašel u většiny ústavních soudců pochopení. Byť přece jenom jeden rozdíl nalézt lze. Vzhledem k válce na Ukrajině a k energetické krizi neobsahuje verdikt týkající se roku 2022 požadavek na zpětné doplacení. Ten se týká pouze letošního roku. Vláda proto bude muset obecná pravidla pro odměňování soudců v následujících měsících upravit tak, aby se jejich mzda zvýšila.
Prostor pro další spory
K tomu, aby se platy žen a mužů v talárech, ale také dalších ústavních činitelů, nemusely každou chvíli řešit, byl příslušným zákonem nastaven tzv. automat. Podle něj se základní plat těchto lidí vypočítává z průměrné mzdy a násobí se přesně daným koeficientem.
Čtěte také
Zjednodušeně řečeno, soudci by měli pobírat trojnásobek průměrné mzdy. Pro letošní rok jim byl tento koeficient zhruba o dvě desetiny procenta snížen. Neznamenalo by to dramatický propad jejich příjmů.
Nenutilo by to ženy a muže v talárech jít na brigádu, aby nepřišli o střechu nad hlavou a neumřeli hlady. Rovněž by je to nemotivovalo k tomu, aby si přivydělávali formou úplatků. Zkrátka jejich nezávislost by nebyla zásadně ohrožena.
Přesto Ústavní soud propad koeficientu neposvětil. Podle jeho verdiktu nebyla tato změna dostatečně zdůvodněna. Stejně by se dalo nahlížet i na původní výši koeficientu. Proč byl zrovna stanoven na hodnotu 3, a ne na 5 nebo 2,9? Jde spíše o politické než čistě účetní rozhodnutí.
Týká se to rovněž platu dalších ústavních činitelů. Je legitimní diskutovat o tom, zda by jejich základní příjem měl dosahovat pouze výše průměrné mzdy, nebo nějakého jejího násobku. Nejenom u žen a mužů v talárech to nevyřeší a ani nemůže vyřešit verdikt Ústavního soudu. Podle něj nejsou platy soudců nedotknutelné. Zároveň je velmi komplikované se jich dotknout tak, aby to podle ústavních soudců bylo v pořádku. Prostor pro další podobné spory tím zůstává otevřený.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
