Petr Hartman: Státní rozpočet jako test přípravy na horší časy

Hlasování v Poslanecké sněmovně, která schválila státní rozpočet na rok 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Hlasování v Poslanecké sněmovně, která schválila státní rozpočet na rok 2020

Těšte se na horší časy, tak by se dala zjednodušeně shrnout slova, která pronesl Andrej Babiš.

Konkrétně ta, kterými obhajoval návrh státního rozpočtu na příští rok. Podle premiéra bude jeho kabinet v případě ekonomické krize pumpovat více peněz do platů, důchodů, do ekonomiky a investic.

Tak by se podle některých ekonomických teorií měla v době ekonomické krize vláda skutečně chovat. Stejné teorie zároveň praví, že v érách ekonomického růstu by měla hospodařit tak, aby výdaje byly výrazně nižší než příjmy.

Z pohledu přijatých státních rozpočtů to neplatilo. Sněmovna v uplynulých letech, kdy tuzemská ekonomika rostla slušným tempem, souhlasila s vládními návrhy, které počítaly se schodky v řádu desítek miliard korun.

Pochopitelně ne vždy realita odpovídala tomu, co bylo schváleno. Hospodaření státu se někdy dostalo do plusových čísel, jindy skončilo nepatrným deficitem. Přispěl k tomu například příliv peněz z evropských fondů nebo nevyčerpání všech financí na investice. V neposlední řadě k příznivému výsledku pomohly tak říkajíc účetní triky, eventuálně rozpuštění rezerv.

Na horší časy je lepší se netěšit

Zkrátka stát si nevytvořil dostatečné zdroje, ze kterých by mohl čerpat v dobách krize. Proto v horších časech bude mít problém pumpovat masivně peníze do platů, důchodů a investic.

Ostatně u posledně jmenované položky to nadstandardně nečinil ani v období růstu. U platů a důchodů se to současné vládě dařilo.

Vypovídá o tom alespoň růst tzv. mandatorních výdajů. Zjednodušeně řečeno na ně musí být peníze bez ohledu na to, jaký je momentálně stav státní pokladny. Do ní v období ekonomické krize nebudou plynout peníze tak snadno, jako v dobách prosperity.

Bude-li chtít vláda svým závazkům dostát a ještě pumpovat další peníze, bude si na to muset půjčit. V době, kdy tuzemské hospodářství nebude v dobré kondici, to bude drahé. Takže na horší časy je lepší se netěšit, ale zodpovědně se na ně připravovat. Ať už nejrůznějšími reformami, nebo omezováním výdajů. Ty ale rostou rychleji než příjmy.

Petr Hartman

Proto by vláda podle plánu měla příští rok hospodařit se schodkem ve výši 40 miliard korun. To v momentě, kdy se stále ještě počítá s ekonomickým růstem. Tedy i nadále žijeme v době, kdy do státní pokladny plynou peníze relativně lehce. Přesto jejich plánovaný příliv nestačí na pokrytí výdajů a chybí čtyři desítky miliard korun.

Autor je komentátor Českého rozhlasu