Petr Hartman: Ne všech dva a půl milionu lidí volilo Drahoše. Část z nich spíše Antizemana
Druhé kolo prezidentských voleb nezačínalo od nuly. Šel do něj Miloš Zeman s náskokem více než 600 tisíc hlasů. Byť z něj Jiří Drahoš ukrojil téměř 500 tisíc, nebylo mu to nic platné. Těsná většina těch, kteří byli ochotni k volbám přijít, nechtěla na Hradě změnu.
Druhé kolo prezidentských voleb totiž nebylo měřítkem popularity obou kandidátů, ale testem nepřijatelnosti stylu, který v prezidentské funkci předváděl po dobu pěti let Miloš Zeman. Současná hlava státu si uvědomovala, že mu nestačí podpora těch, kteří ho volili v prvním kole.
Proto po jeho výsledku vyhlásil Miloš Zeman mobilizaci. Pustil se do kampaně naplno a snažil se na svoji stranu získat další voliče. Udělal to po svém. Vyzval své příznivce, aby k volebním urnám přivedli své příbuzné, známé, milence a milenky. Nebylo jich málo, což pomohlo zajistit prezidentovi, že na Hradě může pobývat dalších pět let.
Jiří Drahoš by se neměl utěšovat tím, že lístek s jeho jménem vhodilo do uren více než dva a půl milionu lidí. Zdaleka ne všichni volili skutečně jeho. Po formální stránce rozhodně. Na lístku bylo napsáno jeho jméno. Na tom druhém však Zemanovo.
Pravda je věc relativní
Takže nemalá část z nich spíše vyjadřovala svůj negativní postoj k hlavě státu než pozitivní k jeho protikandidátovi. Ten se sice mohl opírat o podporu většiny neúspěšných prezidentských kandidátů, zdaleka ne všichni voliči však jejich doporučení poslechli.
Možná, že se nedokázali smířit s tím, že byť se Jiří Drahoš snažil, nedokázal překonat handicap člověka, který se příliš neorientuje v politice. Projevilo se to v debatách i v některých rozhovorech. Při nich totiž občas prosakovala na veřejnost základní neznalost role prezidenta republiky, tak jak ji předepisuje ústava.
Miloš Zeman naopak využil svých letitých politických zkušeností. Například v tom, že pravda je věc relativní a že není potřeba se při diskusích zbytečně zatěžovat fakty. V neposlední řadě je potřeba své názory přizpůsobovat náladám ve společnosti.
Zároveň se dokáže přizpůsobit charakteru diskuse a nevypadnout z role, která mu může vynést plusové body. To vše ho na poslední chvíli zachránilo před porážkou. Ti, kteří nechtěli na Hradě Miloše Zemana, nedokázali za pět let nalézt takového kandidáta, který by ho dokázal porazit.
Umožnili mu tím skončit v politice jako vítěz, a nikoli poražený. Byť jeho úspěch byl těsnější, než si před několika měsíci on a jeho spolupracovníci dokázali představit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
