Petr Hartman: Mladí Češi v době míru povinně na vojnu zatím nenarukují

V podobném duchu se nese v současné době polemika o tom, zda nenastal čas se k povinné vojenské službě vrátit.

Čtěte také

Znovu na vojnu? Armádě i zálohám chybí hlavně mladí lidé, pomoci může „dánský model“

Zastánci tohoto kroku mimo jiné argumentují tím, že by to prospělo současným civilizací zhýčkaným mladíkům. Odpůrci návratu povinné vojny si to nemyslí. Zároveň poukazují na vývoj armádní techniky a zbraní. K jejich využití je potřeba dobře školených a vycvičených profesionálních vojáků.

V České republice by jich mělo být 30 tisíc. Jak nedávno přiznal náčelník generálního štábu Karel Řehka, armádě se nedaří tento počet naplnit. V případě potřeby by profesionálním vojákům měli pomoci příslušníci aktivních záloh. Těch by mělo být 10 tisíc, ve skutečnosti jich není ani polovina.

Armáda bez vojáků

Karel Řehka proto pod vlivem konfliktu na Ukrajině a zhoršující se bezpečnostní situace nejenom v Evropě poznamenal, že by se mělo začít uvažovat o povinných vojenských odvodech. Jeho slova nezapadla, ale naopak vyvolala polemiku.

Mírnit obavy z návratu povinné vojny se snažili premiér a ministryně obrany prohlášením, že to současná vláda nemá v plánu. I kdyby náhodou měla, těžko by tento záměr prosadila v praxi. Nejsou k tomu dostatečné ubytovací a výcvikové kapacity, materiál, a hlavně peníze.

Čtěte také

Jsem proti vojenské službě v jakékoliv podobě, tvrdí Růžička z ANO. Debata je na začátku, brání návrh koaliční poslanec

Zkrátka zavedení povinné vojenské služby zůstává pouze v rovině úvah a diskuzí. Ty jsou ovlivněny zkušenostmi z probíhající války na Ukrajině. Názorně se ukazuje, že k obraně vlasti před agresorem je potřeba nejenom kvalitní technika, ale také dostatek lidí.

A ten v době konfliktu nemůže zajistit pouze profesionální armáda, proto musí mít země připravenu dostatečnou rezervu.

Budování obranyschopnosti země

Lze ji vytvořit různým způsobem. Nejenom povinnými vojenskými odvody, ale například už zmiňovanými aktivními zálohami nebo také pomocí tzv. dobrovolného předurčení. O to může požádat každý občan. Dává tím souhlas s možností být odveden do armády už v době míru, když to bude potřeba.

Petr Hartman, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Jak tento způsob, tak i aktivní zálohy jsou založeny na dobrovolnosti, což může být pro budování obranyschopnosti země prospěšnější než vynucená povinnost. Ostatně tu ukládá občanům České republiky příslušný zákon. V době ohrožení podle něj mají za úkol bránit zemi, pokud dostanou povolávací rozkaz.

Na příkladu Ukrajiny se názorně ukazuje, že to v praxi úplně nefunguje. Podle dostupných údajů se této povinnosti pobytem v zahraničí vyhýbají stovky tisíc bojeschopných mužů.

Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že rovněž část mladých lidí v Česku necítí potřebu svoji zemi se zbraní v ruce bránit. Jejich postoj by se asi zásadně nezměnil ani v momentu znovuzavedení povinné vojenské služby.

Autor je komentátor Českého rozhlasu