Petr Hartman: Miloš Zeman oslavil konec druhé světové války v Číně
Prezident republiky Miloš Zeman se v letošním roce zaměřil na uctění památky obětí druhé světové války. Vzhledem k sedmdesátému výročí od jejího konce je to aktivita pochopitelná a měla by být i chvályhodná.
Problém je v tom, že tak činí bez ohledu na okolnosti. Proto jeho účast na těchto akcích v konkrétních případech spíše vyvolává rozpaky než nadšení.
Stačí připomenout Zemanovu návštěvu v Rusku. Byť nakonec na tribuně při slavnostní přehlídce chyběl, neodpustil si cestu do Moskvy v době ukrajinského konfliktu, ve kterém se významně angažuje Vladimir Putin.
Takovéto aktivitě v době sankcí namířených proti Rusku se podivovali spojenci v rámci Evropské unie i NATO. Jejich vrcholní představitelé si konec druhé světové války připomenuli jiným způsobem, než návštěvou Moskvy.
Podobně se zachovali i v souvislosti s oslavami konce tohoto konfliktu v Tichomoří. Ty uspořádala Čína a na tribuně v Pekingu sledovali místo nich vojenské defilé velvyslanci. Miloš Zeman byl osobně přítomen.
Tím opět vydělil Českou republiku z hlavního proudu. Evropská unie se dohodla na bojkotu této akce vrcholnými představiteli a podle toho se zachovala. Přitom obchodní vztahy s Čínou má zájem i nadále rozvíjet, podobně jako Česko. Tato asijská mocnost totiž představuje po USA druhého největšího obchodního partnera unie. Dovoz z Číny zhruba dvojnásobně převyšuje unijní vývoz do této země.
Ekonomické zájmy však nemohou být jediným kritériem při rozhodování o kontaktech s Čínou. Nejde pouze o lidská práva, přístup k životnímu prostředí a podobně. V potaz je třeba brát i mezinárodně politické souvislosti, například napjaté vztahy Číny s Japonskem. To vše se promítlo do rozhodnutí představitelů Evropské unie na oslavy do Pekingu necestovat.
Česká republika zmiňované okolnosti nepovažovala za podstatné, proto vláda Zemanovu cestu schválila. Premiér v této souvislosti dodal, že zlepšení vztahů s Čínou patří k prioritám jeho kabinetu.
Dá se tudíž tvrdit, že prezident jedná v souladu s vládou. Ta upřednostnila zájem Miloše Zemana podniknout sólovou akci před jednotným unijním postojem. Následující měsíce názorně ukáží, nakolik se tento přístup České republice vyplatí. Zda případné intenzivnější obchodní vztahy s Čínou vyváží pochybnosti spojenců o tom, nakolik lze spoléhat na Česko v momentech, kdy je potřeba demonstrovat unijní jednotu.
V této souvislosti je příznačné, že na sporné čínské misi se Miloš Zeman sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Hovořil s ním mimo jiné o obchodní výměně mezi oběma zeměmi.
Ta je pochopitelně ovlivněna uvalenými sankcemi ze strany Evropské unie, jejichž zrušení by Kreml uvítal a kvůli nimž na rozdíl od Miloše Zemana bojkotovali vrcholní představitelé unie oslavy konce druhé světové války v Moskvě.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
