Petr Hartman: Důchodová reforma neláká veřejnost

3. červenec 2013

Průzkumy veřejného mínění naznačovaly, že lidé se příliš nechystali vstoupit do tzv. druhého důchodového pilíře. Svoji nechuť zdůvodňovali malou důvěryhodností i srozumitelností tohoto systému. Vzhledem k varování opozice, že po nástupu k moci tento způsob spoření na penzi zruší, nebo alespoň zásadně změní, nebylo se čemu divit.

Tvrdá data potvrdila, že taktika sociální demokracie byla poměrně účinná a že se vládní koalici reforma rozpadá pod rukama. Do prvního července vstoupilo do tzv. druhého pilíře zhruba 75 tisíc lidí. Jejich počet se ještě v následujících dnech může nepatrně zvýšit. Půjde však maximálně o pár tisíc. Podle platného zákonu už lidé nad pětatřicet let novou šanci nedostanou.

Přitom úspěch tohoto typu spoření na penzi je podmíněn větším zájmem. Fondy považují za minimální hranici alespoň padesát tisíc klientů. Kdyby existoval jeden jediný státem ovládaný fond, potom by byla překročena. V současné době se k ní jednotlivé fondy nepřibližují. Přesto tvrdí, že v tomto prodělečném byznysu budou pokračovat. Otázkou zůstává, jak dlouho? Sociální demokraté sází na to, že je brzo přestane nevýdělečná aktivita bavit a činnost ukončí. Pokud by takto postupovala jejich většina, tzv. druhý pilíř by se rozpadnul.

Dosluhující vládní koalice se pokouší blížící se fiasko zvrátit. Končící ministr financí Miroslav Kalousek navrhuje, aby lidé po pěti letech mohli tento typ spoření na penzi opustit. Zároveň by se měla posunout hranice, kdy by do systému lidé mohli vstupovat z 35 na 40 let. Pro úspěch reformy je však důležitější, aby lidé věřili tomu, že se jim účast v tzv. druhém pilíři skutečně vyplatí. Vzhledem k tomu, že jde o dlouhodobé zhodnocování vložených peněz, musí veřejnost považovat pravidla pro nakládání s těmito financemi za bezpečná a neměnná.

To nemůže politická reprezentace zaručit. Proto není o tzv. druhý pilíř masivní zájem, dokonce ani mezi finančními institucemi. Stačí připomenout postoj jednoho z největších penzijních fondů v zemi. ING PF možnost spoření v tzv. druhém pilíři klientům nenabízí. Zdůvodnil to tím, že nehodlá riskovat svoji dobrou pověst. Jeho představitelem byl nově jmenovaný premiér Jiří Rusnok. Podle něj by měl být tzv. druhý pilíř povinný a měl by se týkat pouze lidí v rozmezí 35 až 40 let. Zároveň by jejich vklady měl spravovat státní penzijní fond.

Tento návrh jen těžko prosadí, podobně jako Miroslav Kalousek své úpravy. Pravděpodobnější je, že se kolem tohoto způsobu spoření na penzi nic zásadního dít nebude a bude skomírat.

autor: Petr Hartman
Spustit audio