Petr Hartman: Do vedení ČNB míří Rusnokovi lidé
"Udělám vše pro to, aby v této ctihodné instituci napříště seděli lidé, kteří nebudou dělat zbytečné experimenty s českou ekonomikou. A kteří budou podporovat vstup České republiky do eurozóny, což je věc, kterou si přeje velká většina našich podnikatelů." To prohlásil v únoru loňského roku směrem k bankovní radě České národní banky prezident republiky Miloš Zeman.
Těmito slovy reagoval na skutečnost, že centrální banka se rozhodla oslabovat korunu vůči euru. Drží ji zhruba v poměru 27 ku jedné a odůvodňuje to mimo jiné snahou posílit konkurenceschopnost Česka. Jeho ekonomika je totiž orientována především na vývoz a slabší koruna by měla přispívat k jeho lepším výsledkům.
Zároveň se centrální bankéři snaží dlouhodobým oslabováním koruny snižovat nebezpečí deflace. Což zjednodušeně znamená pokles cenové hladiny. Ten by mohl vést ke snížení zisků firem, redukci nákladů a v konečném důsledku k růstu nezaměstnanosti a poklesu koupěschopnosti obyvatel.
Byť se postoj České národní banky stal terčem kritiky, nic na něm její představitelé nezměnili. Chovali se nezávisle, tak jak jim to ukládá příslušný zákon. V něm se mimo jiné píše o tom, že bankovní rada ani žádný její člen nesmí při výkonu pravomocí a plnění úkolů vyžadovat ani přijímat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu, nebo vlády.
Přitom jejich jmenování závisí výhradně na hlavě státu, což by nezávislost jejich rozhodnutí mohlo oslabovat. Vzhledem k tomu, že jejich funkční období je šestileté, nemusí nutně skládat účty tomu, kdo je jmenoval. Prezident pobývá na Hradě pět let. Není-li znovu zvolen, je jeho možnost ovlivnit další působení jím jmenovaných lidí ve vedení centrální banky nulová. Šanci má pouze v případě svého znovuzvolení.
To, že Miloš Zeman využil první příležitosti a dosadil do vedení České národní banky Jiřího Rusnoka, neznamená, že se bývalý premiér stal jeho prodlouženou rukou v této instituci a bude její činnost ovlivňovat podle Zemanových pokynů.
Byť Rusnok příští týden povýší na guvernéra a do rady mu prezident jmenoval dva jeho lidi, nelze to vnímat jako začátek výrazné změny ve fungování centrální banky. Například v únoru letošního roku Jiří Rusnok v televizním vysílání prohlásil, že se eura Česká republika nedočká v době, kdy on bude působit ve vedení České národní banky. Zároveň nezpochybnil oslabování koruny.
Zkrátka jeho názory nejsou v souladu s výroky Miloše Zemana, který by si přál brzké zavedení eura a konec intervencí vůči koruně. Následující měsíce by měly potvrdit, že si Rusnok uchová profesionální přístup i v pozici guvernéra České národní banky a nebude její politiku měnit podle pokynů z Hradu.
Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.