Petr Hartman: Den daňové svobody

11. červen 2013

Den daňové svobody představuje pohyblivý svátek. Posouvá se totiž kalendářem podle toho, zda vláda zvyšuje či naopak snižuje daňové zatížení. Do dne daňové svobody posílá člověk pomyslně svoji celou výplatu rovnou na účet státu. Od tohoto mezníku do konce roku mu naopak chodí na jeho konto.

Pochopitelně za předpokladu, že patří k průměru, který datum reprezentuje. Celá řada jedinců se od něj odchyluje a jeho individuální den daňové svobody tak může nastat dříve nebo později. Na výpočtu rovněž záleží, na kdy je přesně oficiální termín stanoven. Liberální institut pracuje s odhadem podílu veřejných výdajů na hrubém domácím produktu. Patria finance zase porovnává podíl celkových daňových příjmů státu na čistém národním důchodu.

Podle první metodiky je den daňové svobody 11. června, podle druhé nastává až 21. Oba dva výpočty se však shodnou na tom nejdůležitějším. Daňové zatížení se oproti minulému období zvýšilo, protože oba dva mezníky se posunuly shodně o dva dny blíže k létu. Prodloužilo se tím první období, kdy teoreticky své peníze vůbec nevidíte. V blízké budoucnosti by tomu nemělo být jinak. Alespoň s tím počítá ministerstvo financí, které pracuje na návrhu státního rozpočtu pro rok 2014. Jeho příjmy vycházejí z vyššího daňového zatížení, než je v současné době.

Jaká bude realita, to mimo jiné záleží na tom, nakolik politici odolají pokušení zvyšovat daně kvůli záplavám. Premiér Petr Nečas se nechal slyšet, že si vláda s mnoha miliardovými škodami poradí. Podle něj sáhne do rezervy a nebude potřebovat žádnou zvláštní daň. Podobné sliby zazněly i před sněmovními volbami v roce 2010. Po nich přišel ministr financí Miroslav Kalousek s nápadem jak získat peníze na protipovodňová opatření a na odstraňování škod.

Konkrétně šlo o snížení odečitatelné položky u fyzických osob o sto korun měsíčně, což se promítlo do vyšší částky, kterou občané na daních poslali do státní pokladny. Na návrhu bylo paradoxní, že dopadal i na bedra těch, kterým velká voda sebrala všechno. V neposlední řadě se stejnou měrou dotkla lidí bez ohledu na jejich skutečné příjmy a v této souvislosti nebylo příliš podstatné, že těch s velmi nízkými nikoli, protože ti daně z příjmů neplatí. Takto pojatá povodňová daň existovala jeden rok.

Nyní zatím politici uvažují jinak. Navrhují úlevy pro firmy a živnostníky zasažené živelnou pohromou. Jak dlouho jim takovéto uvažování vydrží, to se ukáže v momentu, kdy velká voda definitivně opadne a katastrofu překryjí jiné události. Názorně to vyjeví i datum dne daňové svobody v příštím roce. Zda se posune dál k červenci, nebo se bude pomalu vracet do května.

autor: Petr Hartman
Spustit audio