Petr Hartman: Bankovní daň a Babišův nesmysl
Bankovní daň je nesmysl, tvrdí premiér Andrej Babiš. Lepší by podle něj bylo, kdyby banky odváděly deset až dvacet procent z dividend do speciálního fondu.
Stát by z něj potom hradil různé investice například do školství. Hodnoceno Babišovými slovy se tento nápad jeví jako ještě větší nesmysl.
Petr Hartman: Státní rozpočet a konec světa
Konec světa se neblíží, proto Česká republika nebude příští rok hospodařit s dobrým státním rozpočtem. Právě zmiňovanou katastrofou podmínil Miroslav Kalousek svůj pozitivní pohled na navrhované výdaje a příjmy státu.
Pokud by mělo jít o dobrovolné odvody, potom by se jich fond nemusel vůbec dočkat. Jestliže by měly být povinné, potom by měly patrně podobnu nějaké daně. Přitom její zavedení označuje Andrej Babiš za nesmysl.
V případě dividend o tom není potřeba pochybovat. S velkou pravděpodobností by se jednalo o tzv. dvojí zdanění. To přitom smlouvy s jinými státy zapovídají.
Zkrátka kabinet se horečně snaží získat další peníze do státní pokladny. Střílí přitom od boku. Nemá věci dopředu promyšlené a předjednané. Páchá tím více škody než užitku. Znejišťuje podnikatelské prostředí v zemi a může odrazovat zahraniční investory.
Rozdávat peníze voličům
David Klimeš: Poslední rozpočet hloupého rozdávání. Pak už zas přijdou rozpočty hloupých škrtů
Pro samé útoky na Babiše a aktuální rozpočet však poslanci zapomněli občanům sdělit to podstatné. Že takové rozpočtové eldorádo se už opakovat v dalších letech nebude. Kdyby se opoziční poslanci podívali do rozpočtového výhledu ministerstva financí na další roky, tak by zjistili, že sám Babiš už přikázal na další roky utáhnout fiskální šrouby. Tak dost pesimistických řečí a užijme si ten rozpočet na příští rok.
Ty do země nemíří kvůli charitě, ale za vidinou zisku. Pokud ho dosáhnou, tak ho buďto v České republice částečně investují, nebo například formou dividend vyvedou do zahraničí. V druhém případě nejde o drobné, ale o miliardy korun ročně.
Tomu však jen těžko může zabránit nějaká forma dalšího zdanění. Miliardy v Česku zůstanou především v momentu, kdy jejich majitelé budou považovat jejich investování v této zemi za pro ně smysluplné.
V neposlední řadě vyšší míra zdanění motivuje k různým formám daňové optimalizace. Což po zvýšení daní nebo zavedení nějakých nových může vést na první pohled paradoxně k nižším příjmům pro státní rozpočet než před takovouto změnou. Zkrátka vidina přílivu dalších miliard do státní pokladny nemusí k němu nutně vést.
Petr Holub: Hamletovský rozpočet na rok 2019
Nikdy neobsahoval státní rozpočet tolik peněz jako jeho návrh na příští rok, nikdy se o tolik miliard nezvýšily výdaje a také nikdy výdaje nerostly tak rychle.
Platí to nejenom pro případné další zdanění tuzemských bank. Byť dosahují relativně vysokých zisků, nenechají se o ně připravit ani bankovní daní, ani odvody z dividend do speciálního fondu. Buďto budou různě daňově optimalizovat, nebo se zahojí na svých klientech.
Podobně rozporuplně lze hodnotit další nápad Babišova kabinetu. Ten se týká úvah o zdanění mobilních operátorů. Má to být hrozba, která by je měla donutit zlevnit ceny poskytovaných služeb. V době, kdy má na trh vstoupit další, to pro něj nezní jako lákavá pobídka.
Nejenom v tomto případě platí, že ceny dolů nejlépe stlačí skutečná konkurence. Pohled do ceníků všech tří operátorů však nepřesvědčuje o tom, že u nás skutečně existuje.
To není věc daní, ale příslušných institucí, aby se ji snažily zajistit. Nezdá se, že by se zrovna v této oblasti politici nějak viditelně angažovali. Není to tak atraktivní jako rozdávat peníze různým voličským skupinám a shánět na to finance zaváděním dalších daní.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
