Petr Ginz – básník a kreslíř, který zahynul v Osvětimi. Jeho kresba se dostala až do vesmíru
Petr Ginz je chlapec, jehož jméno zná snad celý svět. Přinášíme vám příběh mladého básníka, spisovatele, kreslíře a šéfredaktora terezínského časopisu Vedem, který zahynul v roce 1944 v Osvětimi.
Petr Ginz pocházel ze smíšené rodiny. Jeho otec byl Žid, matka nežidovského původu. Oba byli vášniví esperantisté. Malý Petr miloval verneovky, sám už v jedenácti letech dokončil román „Návštěva z pravěku“, který je parafrází díla Julese Verna.
Vtipné citáty z Terezína
Po okupaci si vedl deník, ve kterém kromě osobních zážitků popisuje očima chlapce postupující perzekuci Židů a situaci v Praze v době protektorátu. V roce 1942, když mu bylo 14 let, byl transportován do terezínského ghetta. Našel v něm podporu pro svoji tvorbu od vychovatele a spolubydlícího Waltra Eisingera, který se staral o vzdělání chlapců v budově.
Tam také vznikl časopis Vedem, který pod taktovkou Ginze vycházel každý pátek. Obsahoval poezii, eseje, recenze na knihy, příběhy a vtipné citáty týdne. Na sklonku války, v roce 1944, se ale Petr dostal do transportu do Osvětimi, kde zahynul v plynové komoře. Bylo mu 16 let. Jeho rodiče a sestra válku přežili.
Země z měsíce
Slavná černobílá kresba s názvem „Země z Měsíce“, kterou Petr Ginz nakreslil v Terezíně, se zachovala v jeruzalémském muzeu holocaustu Jad Vašem. Když se v roce 2002 rozhodlo o vyslání prvního izraelského astronauta do vesmíru, i díky iniciativě Petrovy sestry Chavy Pressburgerové vzal o rok později astronaut Illan Ramon kopii obrázku na palubu.
Raketoplán ale 1. února 2003 při návratu do atmosféry explodoval a celá posádka zahynula. V následujícím roce byla po Petru Ginzovi pojmenována nově objevená planetka s pořadovým číslem 50413.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
