Petr Fischer: Všichni už jsou v Bruselu
Pavel Fischer, Danuše Nerudová, Jan Farský. Sestava kandidátů pro volby do Evropského parlamentu, které proběhnou za rok, se zajímavě rozšiřuje. Neúspěšní kandidáti na prezidenta, kteří si přesto získali velmi slušnou podporu voličů. A Jan Farský, pozoruhodný talent české politiky, který se po návratu z kontroverzní fulbrightovské stáže v Americe nenechal zlákat nabídkou prezidenta Pavla a místo politického poradenství pro hlavu státu povede evropskou kandidátku STAN.
Farského příklad má zpětně potvrdit tezi, že politici potřebují neustálé vzdělávání a že se každý studijní pobyt politika, nota bene na americké univerzitě, českému politickému prostředí násobně vrátí.
Čtěte také
Farský má své americké zkušenosti nyní vložit do evropské politiky, v níž by se Česko nemělo ztrácet. Stejný argument by jistě obstál u Pavla Fischera, bývalého velvyslance ve Francii, či u Danuše Nerudové, která se v minulosti věnovala unijní politice velmi intenzivně. Je dobře – dalo by se vcelku snadno říct – že tito zkušení a mezinárodně vycvičení lidé budou zastupovat české občany v Bruselu, protože je tím zajištěna jistá evropská kvalita.
Dalo by se to říct, kdyby. Kdyby tak zoufale právě takoví lidé nechyběli na domácí politické scéně. Ostatně pro příklady není třeba chodit daleko. Luděk Niedermayer, europoslanec za TOP 09 a bývalý guvernér České národní banky, se dostal do Evropského parlamentu díky největšímu počtu preferenčních hlasů. Dostal jich přes 67 tisíc.
Česká politika potřebuje civilizační oživení
Niedermayer je argumentačně nejpřesvědčivější český europoslanec, a to nejen kvůli své široké ekonomické erudici, ale i kvůli velmi realistickému chápání evropské politiky a jejích současných trendů. Dělá v Bruselu jistě velmi dobrou práci, ale právě takový formát politika TOP 09 zcela postrádá v současném parlamentu.
Čtěte také
Trpí tím zásadně důvěra v tuto vládní stranu, místo solidního a rozumného Niedermayera, často až komediální výstupy ministra Válka, což je také jeden z důvodů, proč je topka dlouhodobě pod hranicí volitelnosti. Niedermayer doma na vysokém postu ve vládě nebo v parlamentu by tuto důvěru zcela jistě zvedl, jenže evidentně nechce, je mu dobře v Bruselu a domácí politiku komentuje z bezpečné vzdálenosti.
Jistě, Niedermayer je vynikající vykladač souvislostí politické agendy v Evropě, což česká populace potřebuje jako sůl, mnohem více by se ale uplatnil jako vykladač podstatných souvislostí v domácím politickém souboji, kde politika upadá do podoby hospodské přestřelky sparťanů se slávisty. Má-li být politika opět normální, tedy věcná, jak sliboval premiér Petr Fiala, bez lidí typu Niedermayera se to nikdy neuskuteční.
Jenže kde je brát, když většina takových, jak se ukazuje v nové vlně kandidatur do EP, míří raději do Bruselu? Nikoho z nich nelze podezírat, že se jdou za slušné peníze do centra Unie schovat, vždyť pokud bruselská politika dnes určuje trendy, je trend setter, jak se říká, pak do ní mají zasahovat ti nejlepší lidé. Do české politiky se ale nejlepší moc nehrnou.
Situace, kdy v českém parlamentu působí druhá až třetí politická liga, schopná místo evropských soutěží hrát maximálně divizi či okresní přebor, zatímco v Bruselu se scházejí ti nejlepší čeští hráči, což platilo i pro ANO – taková situace je dlouhodobě ničivá. Zvětšuje totiž propast mezi globálním děním a zahleděností do malých problémů doma, které zamlžují perspektivy civilizační proměny, kterou dnes prožívá evropský kontinent asi nejúkorněji.
Česká politika potřebuje civilizační oživení, možná dokonce probuzení, a to se bez lidí, kteří už v jiné realitě žijí, a jsou stejně doma tady jako ve světě, neobejde. Jen nesmí všichni zmizet do Bruselu…
Autor je komentátor časopisu Euro
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
