Petr Fischer: Rozum do hrsti, nejen při valorizacích
Zamítnutí opozičního návrhu na zrušení úpravy mimořádné valorizace důchodů Ústavním soudem se všeobecně čekalo. Stejně tak názory, že soud tím dokázal, že je třetí komorou parlamentu, respektive, že je soudem politicky stranícím Fialově vládě, a to navzdory tomu, že hlasování bylo nakonec 12:3 proti návrhu ANO.
Těžko samozřejmě očekávat, že ochránce ústavnosti nebude politický, dokonce se to od něho čeká, protože chrání zásady politického společenství, které Ústavou vzniká.
Čtěte také
Je asi nutné neustále připomínat, že soud nedělá stranickou politiku, je, ba musí mu být jedno, zda vládne Fiala, nebo Babiš, Zeman, nebo Pavel. Nerozhoduje totiž o tom, jaká valorizace, dávka či investice je z hlediska jakékoliv ideologie zleva doprava po módní populismus správná.
Připomíná společnosti zásady a principy fungování systému, který Ústavou vznikl a ve kterém se pohybujeme všichni bez rozdílu vyznání a barvy dresu, včetně trikotů politických stran a hnutí.
Na odůvodnění soudu není nejzajímavější rozdíl mezi pravou a nepravou retroaktivitou, ani to, že nedošlo k porušení pravidel pro vyvolání legislativní nouze, protože hospodaření státu bylo skutečně vážně ohroženo, ačkoli tři soudci (Fiala, Svatoň, Šámal) tvrdí, že to vláda měla předpokládat a jednat standardně dříve.
Systém patří všem
Čtěte také
Skutečně důležitá jsou obecná zjištění, která bychom si všichni – politici i veřejnost – měli nést do budoucna jako poučení o základu ústavnosti.
Racionální diskuse je základem demokratického legislativního procesu, řekl soudce-zpravodaj Šimíček, tedy nikoli iracionální obstrukce a blokování legislativního procesu a politického provozu za každou cenu.
Nelze chránit práva menšiny, pokud tento rozumný základ nerespektuje, dodal soudce. Jinak řečeno: kdo záměrně vystupuje z tohoto racionálního politického diskurzu (tedy z rozumné, s rozumem vedené rozpravy), nemůže čekat satisfakci.
Čtěte také
Soud nehodnotil sociální či fiskální správnost vládní politiky, ale přiznal, že k zásahu do legitimního očekávání důchodců došlo. Nebylo však dotčeno jejich ústavní právo z Listiny práv a svobod, tedy právo na přiměřené zabezpečení ve stáří. Situace důchodců se ve srovnání s jinými občany radikálně nezhoršila.
To hlavní však padlo až skoro v závěru, kdy soudce Šimíček řekl, že konsolidace financí státu, o níž vládě zjevně šlo, je v zájmu sociálně slabších, tedy i důchodců. Na důchodový systém se podle ústavního soudu musíme dívat komplexněji, protože patří všem. Celé společnosti, není jen dnešních důchodců. Proto je v zájmu všech, aby byl důchodový systém vyvážený i do budoucna, a pokud se o to jakákoliv vláda stará, jenom dobře.
Rozhodnutí Ústavního soudu o valorizacích bychom si měli pamatovat jako důležité první a politické gesto nového obsazení s novým předsedou Josefem Baxou. Jednání bude otevřené, precizní a také jasně vycházející z kategorie společného zájmu.
Existují věci a okolnosti (politický parlamentní rozum, sociální systémy), které politiky i občany spojují, i když jejich osobní zájmy velí jinak. Velmi dobrý začátek nové sestavy, jen co je pravda. Teď jen aby občané a politici ještě byli schopni naslouchat a podle slyšeného myslet a politicky jednat.
Autor je komentátor časopisu Euro
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
