Pavel Tigrid

Jako publicista, který prožil dlouhá desetiletí v polemikách s různými podobami totality, měl Pavel Tigrid u lidí demokratické orientace obrovský kredit. Nechtěl ale být vnímán jako svůj vlastní pomník, vždy zdůrazňoval, že se necítí být vlastníkem jediné pravdy. Někdy se zdálo, že většinu energie vkládá do osobních přátelských vztahů proto, že mu je nepříjemné, když my, mladší kolegové, máme tendenci stát před ním v pozoru. Dokonce i nyní, když je jeho dílo uzavřeno, jako by zde byl a trval na diskusi o tom, co řekl či napsal.

Vedle schopnosti glosovat s nadhledem politickou situaci, a když bylo třeba, říct i věci, které většina nechtěla slyšet, měl ovšem Pavel Tigrid i dokonalý smysl pro humor a musel být i skvělým psychologem, který ví, co může komu říct. Některé jeho osobní postřehy z českého politického prostředí, které dával k lepšímu u večeře, mimo mikrofon, dávaly tušit, že jako člověk uvyklý francouzské noblese, chováním některých našich politických prominentů psychicky trpí. Jakkoli měl ovšem Pavel Tigrid nejednou důvod ke skepsi, šířil optimismus.

Právě schopnost vidět společnost takovou, jaká je, a přesto nepodlehnout depresi,činila Tigrida autorem nevšedního formátu. Chybět bude ovšem Pavel Tigrid i jako vzor muže dokonale galantního k ženám, a svým přátelům jako člověk, který se nikdy nezapomněl zeptat: "Jak se máš?"