Pavel Rychetský: Hledání vůdce, který nás spasí, je stále nebezpečné

„Dá se říct, že už vůbec ne. Už jsme neměli návrhy k projednání proti zákonům, kde byli politici přehlasováni, několik let,“ odpovídá na úvodní otázku Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu.

V dobách opoziční smlouvy Ústavní soud nedovolil změnu volebního systému, v roce 2009 zrušil vypsání předčasných voleb. Opoziční poslanci se na něj občas obracejí, když nejsou spokojeni s přijatými zákony, o kterých tvrdí, že jsou protiústavní - bylo tomu tak třeba v případě zdravotnických poplatků nebo církevních restitucí.

Stává se tedy Ústavní soud dějištěm politických her?

„Je jednou z nezastupitelných rolí Ústavního soudu, aby posuzoval, zda přijímané zákony, a to z hlediska obsahu a i procedury, jak jsou přijímány, zda neodporují Ústavě a ústavnímu pořádku. Kdo jiný než Ústavní soud je povolán k tomu, aby prováděl kontrolu procedur a parlamentních rozhodnutí?“ odpovídá otázkou Rychetský a vysvětluje, že Ústavní soud nikdy nemůže zahájit řízení z vlastní vůle, ale pouze na základě kvalifikovaného návrhu.

O poklesu politické kultury se mluví dlouhodobě a stále se to jaksi nedaří. Jak zlepšit politickou kulturu v zemi?

„Já nejsem z těch, kteří si myslí, že je možné sebelépe formulovanou Ústavou nebo jiným zákonem změnit realitu, ve které žijeme. Dochází k pragmatickému posunu. Ta dočasná vláda se projevuje tak, že ti, kteří zvítězí ve volbách si myslí, že nejen mají oprávnění, ale že mají i pravdu. Dochází skutečně k úpadku politické kultury, můžeme říci slušnosti,“ uvádí Rychetský.

Předseda Ústavního soudu vidí příčinu i v tom, že model demokracie, který vznikal v 19. století, se opíral o princip přirozeného výběru a demokratických pravidel, které se přenášely přirozeně do společnosti. Dnes jsme podle něj svědky toho, že politické strany jsou uzavřené, a dochází k úpadku a degeneraci politického světa.

Občan začíná mít oprávněně pocit, že nemá šanci do toho mluvit. Že sice může jít jednou za čas k volebním urnám, ale že není vnímán jako aktivní aktér a spolutvůrce politiky státu.

Jak tedy více motivovat lidi pro občanskou iniciativu?

„Víme, že pan prezident Havel stále volal po rozšíření občanské společnosti – angažovanosti lidí v místě, kde žijí – v profesích, kterými se živí – a v zájmech, které mají. Bylo by žádoucí, aby občané nerealizovali své zájmy, promiňte, jen při hospodských setkáních.“

Podle Rychetského je skutečně absurdní, že jak politici, tak i média mají setrvalou tendenci akcentovat jen nepříjemné zprávy, zbytečně polarizovat společnost a zbytečně v lidech podporovat nechuť se angažovat, tím, že šíří o sféře politiky a celého jejího působení jen negativní zprávy.

Hrozí podle vás demontáž demokratických principů v Evropě v souvislosti s děním posledních měsíců - ať už se jedná o uprchlickou krizi, dění v Polsku, možný odchod Británie z Unie a podobně?

"Nepochybné je, že chvályhodný a velmi vznešený projekt Evropské integrace utrpěl v posledních letech citlivé šrámy. Ať už jednotná měna, která se zavedla pro nestejné ekonomiky, aniž by se zavedla i stejná pravidla daňová, fiskální a podobně. Tak také to, že Evropa, velice hrdá na svou minulost a tradici, se rozhodla šířit svoje myšlenky, svůj životní styl do zemí, kde to nemá vůbec živnou půdu,“ odpovídá Rychetský.

„Jsme na jisté křižovatce. Naše civilizace prodělává zkoušku, která bude svým způsobem kruciální. Nevidím ovšem jiné východisko, než držet se dál společně, hledat společná řešení a bránit se jevům, jako je snaha o separaci a vlastní, řekněme nacionalistickou cestu.“

Vnímáte radikalizaci jako problém či riziko pro demokratické uspořádání?

„Není pravda, že se vždy musí historie opakovat, ale to, co probíhalo v první polovině 20. století v Německu a v Itálii, to odmítnutí demokracie jako modelu, který je nepružný, který je neschopný řešit lidské otázky – to hledání vůdce, který nás všechny spasí – to je nebezpečí trvalé. I v moderních podmínkách hrozí nebezpečí, že se občan upne na představu osvíceného vůdce, který všechny problémy vyřeší. Přitom si neuvědomuje, že žádní osvícení vůdci neexistují,“ říká Rychetský.

Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu|foto: Štěpán Kotrba

Hrozí to i u nás? Vicepremiér opakovaně mluví o tom, že parlament je žvanírna a že parlamentní procedury trvají příliš dlouho?

„No tak já si myslím, že především to jsou výroky, které směřují k bezradným občanům. I když můžeme naříkat nad nízkou úrovní parlamentního jednání u nás, tak si musíme uvědomit, jak řekl Churchill, že nic lepšího lidstvo ještě nevymyslelo,“ uzavírá Rychetský.

Celý rozhovor s Pavlem Rychetským si můžete poslechnout ze záznamu pořadu Interview Plus.