Pavel Polák: Smí ministr opisovat? Na tuto otázku je v Německu jen jedna odpověď

21. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Franziska Giffeyová odstoupila z postu ministryně pro rodinu

V dějinách sjednoceného Německa už několik ministrů muselo vyklidit kancelář kvůli tomu, že si své jméno opentlili tituly, pro které si doběhli zkratkou. Někdejší hvězda konzervativního tábora a ministr obrany Karl Theodor zu Guttenberg prokazatelně ve své dizertaci opisoval. V roce 2011 přišel o titul a pak i ministerské křeslo. Z politiky ovšem odcházel s novým, posměšným titulem: jako Karl Theodor zu Googleberg.

O dva roky později se z vládního kabinetu loučila ministryně školství Annette Schavanová, také z konzervativního tábora CDU/CSU. Také ona opisovala, což v revizním řízení potvrdila düsseldorfská univerzita. Schavanová se bránila u soudu, marně.

Čtěte také

Sociální demokratka Franziska Giffeyová je tak v pořadí třetí členkou vládního kabinetu, která musí jít, protože není zbytí. Kariéra této třiačtyřicetileté političky je strmá. Do sociální demokracie vstoupila před čtrnácti lety. Politicky vyrostla v berlínské velmi multikulturní, ale také problematické čtvrti Neukölln, kde byla nejprve zmocněnkyní pro evropské otázky a později radní pro školství a vzdělávání.

Osvědčila se osobitým a přesvědčivým stylem. Důvěryhodnost v politice funguje jako silný magnet. Před sedmi lety se pak stala starostkou této čtvrti, odkud ji sociální demokraté jako neokoukanou tvář vyslali do nového kabinetu Angely Merkelové.

Ta si její práce cenila. Svědomitá, pracovitá a spolehlivá. Když si Giffeyová uklízela stůl na ministerstvu školství, mnoho rozdělané práce na něm nebylo. Dotáhla vše, co dotáhnout chtěla. I proto Merkelová jejího odchodu lituje. Ale jak už bylo řečeno, nebylo zbytí. A také důvěryhodnost je v politice, alespoň tedy v té německé, důležitým statkem. 

Politicky přežít svou opisovací aféru

V roce 2019, tedy v době, kdy Giffeyová už byla ministryní, se objevily první pochybnosti o její tehdy deset let staré dizertaci s názvem Cesta Evropy k občanovi. Na více než 70 z celkových 200 stran se podle první nezávislé revize objevují pasáže bez uvedení zdroje, tedy chybné citování – nebo přímo opisování. Giffeyová se bránila. Nebyla a není si vědomá, že by chybovala záměrně. Pokud by jí univerzita titul odebrala, rezignovala by – tak to tehdy říkala. 

Čtěte také

Berlínská Svobodná univerzita její dizertaci prověřila a udělila Giffeyové nejprve důtku, titul jí ale ponechala. V opětovné revizi, jejíž závěry ještě nejsou veřejné, se komise podle informací německých médií nicméně přiklonila k tomu, že ministryně školství už doktorkou nebude.

Franzisce Giffeyové nezbylo tudíž nic jiného než hodit ručník do ringu. Raději nyní a ze svého rozhodnutí než později a pod tlakem nového posudku. 

Je to politicky prozíravé. Giffeyová nehodlá svou kariéru ukončit, pošilhává v Berlíně po velkém primátorském křesle. Je lídryní berlínských sociálních demokratů v podzimních zemských volbách. Snaží se tedy uzavřít co nejrychleji tuto nešťastnou doktorskou kapitolu, aby se za ní nevlekla i během volební kampaně. 

Pavel Polák

Je to krok, který této v Berlíně oblíbené političce může vyjít. Je to sázka na to, že jí to Berlíňané odpustí. Byla by tak prvním členem spolkové vlády sjednoceného Německa, který by politicky přežil svou opisovací aféru. Ani Schavanové, ani zu Guttenbergovi se návrat do politiky nepovedl.

Autor je zpravodaj Deníku N v Německu

autor: Pavel Polák
Spustit audio