Pavel Kosatík: Bedřich Smetana. Životopis o velikánovi české hudby
Asi u nás nebude člověka, který by si letos, v jubilejním Roce české hudby, nepřipomínal hudebního skladatele Bedřicha Smetanu (1824–1884). Už děti ve škole se o něm učí, že položil základy české národní hudby. Složil Prodanou nevěstu, Mou vlast a Louisinu polku a potom chudák ohluchl a umřel, je to smutný příběh.
Jaký má smysl psát, číst a poslouchat životopis dávno mrtvého skladatele, kterého mají všichni v povědomí? Třeba ten, abychom zjistili, jestli to, co nás kdysi učili, pořád platí.
Otázku, jestli je pravda to, co si o velikánech povídáme, si musí každá generace položit vždycky znovu. A jakkoli se kdysi o Bedřichu Smetanovi hodně psávalo, poslední větší knihy o něm – od Václava Holzknechta, Zdeňka Mahlera a dalších – vyšly už před desetiletími.
Pavel Kosatík došel studiem pramenů k závěru, že faktů je k dispozici dost, že jsme je ale, právě s ohledem na potřeby naší doby, dostatečně nepromysleli.
Čtěte také
Autor nesouhlasí už s tou hlavní, nejčastěji předkládanou tezí o Smetanovi jako toliko zakladateli české hudby. Vidí v něm představitele hudby evropské. Myslí si, že světová hudba u nás nezačala vznikat až s Antonínem Dvořákem, ale už s Bedřichem Smetanou. „Jen“ se to za něho ještě neumělo do toho světa dostat a pak s tou teorií o jeho toliko české hudbě se na to možná dost nemyslelo.
Nikdy není pozdě věci začít napravovat a vhodná chvíle pro to může být právě teď. Je škoda, pokud svět zná ze Smetany jen Prodanou nevěstu, Vltavu a smyčcový kvartet Z mého života. Do světa zrovna tak patří Dalibor, Hubička a Dvě vdovy, celá Má vlast, cyklus „švédských“ symfonických básní a také množství brilantních skladeb psaných pro klavír.
Radioknihu můžete poslouchat celé čtyři týdny.
Související
-
Alena Zemančíková: Student Smetana a klišé národního klasika
Bedřich Smetana byl špatný student, říká se v Plzni s potměšilým mrknutím. V době, kdy tam studoval na premonstrátském gymnáziu pod dohledem svého bratrance.
-
Smetanova Má vlast se v roce 1929 stala vůbec první zaznamenanou nahrávkou České filharmonie
Když koncem září roku 1874 začal Bedřich Smetana komponovat symfonickou báseň Vyšehrad, prožíval těžké životní období.
-
Bedřich Smetana se vedle komponování živil jako učitel šlechtických dětí a dirigent
Renesanční zámek v Litomyšli se každoročně stává dějištěm jednoho z největších tuzemských svátků hudby. Jméno nese po skladateli, který se ve městě roku 1824 narodil.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
