Patricie Polanská: Soudci rozhodli. Ale problém řešit nemohou

18. únor 2010

Na nábřeží Vltavy se k večeru stahovali příznivci Dělnické strany a zakázaného Národního odporu|foto:Tomáš Adamec

Soudní spor mezi státem a Dělnickou stranou celou dobu provázela debata na téma: nakolik může zákaz činnosti strany, i když v tomto případě řazené mezi extrémní, v důsledku zasáhnout do ústavně zaručené svobodné a volné soutěže politických stran. To koneckonců po včerejším verdiktu Nejvyššího správního soudu zjistíme. Mimochodem, i tato debata ukazuje, jak složité je v demokracii někdy bránit její principy, z obav, aby jiné - právo na vyjádření názoru, sdružovací právo - nebyly porušeny.

Když ale pro tuto chvíli pomineme tuto vážnou a důležitou ústavně-politologickou debatu, zbývá ještě jedna věc, se kterou se budeme muset dál vypořádávat a na kterou koneckonců upozornili i soudci Nejvyššího správního soudu ve svém verdiktu. Soud z principu neléčí příčiny, ale až důsledky. Příčiny, proč vůbec něco takového jako Dělnická strana mohlo existovat, proč xenofobní a rasistické názory vůbec mají v Česku nějaký ohlas, zůstávají.

Spor navíc pokračuje - Dělnická strana se obrátí se stížností na Ústavní soud. A v záloze je připravena i založení nové partaje. Soud může zasáhnout, pokud znovu překročí hranice a stane se ohrožením pro demokratické základy státu... Ale oni příště jistě budou chytřejší, ostatně odborníci už poukazují na transformaci extremistických skupin k údajnému růžověji vypadajícímu vlastenectví.

Nekonečný příběh? Ano, může být. Ale strana přece existuje také díky tomu, že má podporu. Nejen tu konkrétní, při volbách. Ta se pohybuje jen na lokální úrovni. Zatím.

Někdy stačí i mlčenlivý souhlas. A stačí připomenout souhlasné hlasy z té údajně slušné většiny při výpravách extremistů do Janova. Nebo průzkumy, které se ptají na zdánlivě prostou věc - vedle koho by Češi nechtěli bydlet? Menšiny, které jsou trnem v oku i Dělnické straně tyto tabulky vedou dlouhodobě.

Soudci pro tuto chvíli rozhodli aktuální problém. Ten latentní zůstává. A s ním nám žádný soud nepomůže.

Play / pause