Patricie Polanská: Křídla a rozpaky nad Prahou

17. červen 2014

Až nad Prahou přeletí stíhačka spitfire, dozní tóny skotských dud, odjede vnuk britského premiéra Winstona Churchilla Nicholas Soames a rozejdou se další hosté slavnostní ceremonie, zůstane v parku na pražském Klárově v bronzu vyvedený okřídlený dvouocasý lev.

Pomník věnovaný československým letcům, kteří bojovali v druhé světové válce na straně Britů. Pomník, na který vybrala a který Praze věnovala zde žijící britská komunita. A pomník, se kterým si Praha tak nějak neví rady.

Spor se vede o jeho umístění. Proti Klárovu se postavili památkáři – z Národního památkového úřadu i ti z památkového úřadu hlavního města. Jsou námitky proti jeho velikosti, umístění vedle dalšího památníku a to vše navíc na území památkové rezervace chráněné UNESCO.

Čtěte také

A tak hrozí, že jednou z „kvalit“ okřídleného lva nakonec bude muset být i jeho přemístitelnost. Stavbu pomníku sice povolil stavební úřad Prahy 1 v rekordně krátkém termínu, ale druhá strana opakovaně ujišťuje, že tohle – prý porušení zákona – nenechá jen tak.

Argument šéfa pražských památkářů, že není možné, aby si na území pražské památkové rezervace někteří mohli dovolit téměř vše, a druzí byli postihováni za neoprávněně namontovanou lampičku u vchodu do restaurace, má přitom také svou platnost.

Památník druhému odboji od Vladimíra Preclíka stojí v Praze na Klárově

V důsledku tenhle spor ale znamená, že není úplně jasné, jak dlouho na svém místě vydrží tahle plastika, která připomíná vděk Britů, který přitom platí i po téměř 70 letech od konce druhé světové války. Což je vlastně jen záviděníhodné.

Je to zhruba osm let, co byl ve stejném parku odhalen památník druhému odboji. Tedy až 61 let po skončení druhé světové války. Sochař Vladimír Preclík mu dal podobu potrhané národní vlajky na podivném žulovém podstavci. – A upřímně, kolik lidí, kteří se v místě téhle rušné křižovatky denně pohybují, jeho symboliku vůbec vnímá?

Řež okolo něj byla ostatně taky zuřivá. Původní vítězný a působivý návrh výtvarníka Davida Černého skončil v koši, když se umělec nelichotivě vyjádřil v tom smyslu, že skutečných odbojářů bylo v českém národě zoufale málo. A na otázku, jestli přemýšlí i o tom, že připomíná i komunistické oběti nacismu, odpověděl slovy – o mrtvých jen dobře. Mrtvý komunista, dobrý komunista.

Takové emoce tedy okřídlený lev nebudí. Snad proto, že tu nevstupujeme na stále horkou půdu vlastních národních sentimentů a nedořešených historických témat. Odkaz odvahy a hrdosti dvou a půl tisíce příslušníků britské RAF zpochybňuje jen málokdo.

Slavnostně odhalený památník na pražském Klárově

Je ale vlastně velmi smutné, že právě tyhle dva klárovské památníky mají společnou ještě jednu věc. Totiž, řekněme, rozpaky nad uměleckou kvalitou díla. Ani Preclíkova vlajka, ani okřídlený lev od britského umělce Colina Spoffortha nebudí nadšení.

Už zmiňovaný David Černý k tomu říká, darovanému koni na zuby nesahej. Podle něj podstatné je, že jde o dar a připomenutí zásadní věci, odporu vůči útlaku.

Přesto, není to trochu málo? Na to, o jak zásadní momenty naší historie šlo, na to, že musela uplynout desetiletí, aby takové památníky vůbec vznikly?

Pomník čs. letců RAF na Klárově
autor: ptp
Spustit audio