Patricie Polanská: Kocáb z vlády. Kdo na jeho místo?

Pokud se zelení do vlády nevrátí - a pro to si kladou dvě podmínky, totiž čistší variantu modernizace elektrárny Prunéřov a schválení novely horního zákona - pak o křesla po nich stojí ODS. Proč? Jde nám o dodržování dohod, říkají - a myslí tím rovnováhu počtů ve vládě, která měla být podle původních dohod mezi ČSSD a dvěma stranami bývalé vládní koalice, ODS a Stranou zelených.

Paradoxem přitom je, že obě původně "zelená" ministerstva v minulosti sama nejsilnější pravicová strana často považovala za zbytečná. Spojení resortů životního prostředí a zemědělství? To přece bývalo v plánech ODS. Ať už jako úsporný nápad , nebo proto, že část ODS se chtěla zbavit podle ní otravných ekologistů, kteří komplikují život třeba naší drahé „betonové lobby" nějakými podivnými představami o ochraně životního prostředí.

No a Kocábovo ministerstvo pro lidská práva a menšiny? Když teď mluvil prezident Václav Klaus o „poloministerstvu", bylo to ještě zdvořilé vyjádření názoru, od kterého se v tomto konkrétním případě zřejmě jen málokdo z ODS bude distancovat.

ODS nicméně ubírá plyn. Od výhrůžek odchodem z vlády dospěl během víkendu její volební lídr Petr Nečas k tomu, že dva měsíce před volbami by to nemělo cenu, a tak ODS v případě nedohody s premiérem jen „nedá podporu" některým ve vládě projednávaným bodům. Což zase podle prvního místopředsedy Davida Vodrážky ale vůbec neznamená, že by ODS negovala úplně všechno, například přípravu rozpočtu na příští rok.

Je to pro pravici a její příznivce smutné, ale on není problém v tom, jestli má ODS s Lidovým domem rozdělený počet ministrů v takzvané úřednické vládě půl na půl. Hlavně o rovnováze vlivu totiž už dlouho nemůže být řeč. Sociální demokracie má obrovský náskok v aktivitě. V posledních měsících to zkrátka byla ona, kdo, jak se ošklivě říká - nastoloval agendu. Ať už tím, co chtěla prosadit, nebo naopak tím, co chtěla vetovat. ODS se jen vezla a dobíhala rozjetý oranžový expres.

A i teď, když vzala tak trochu kanón na vrabce, vlastně dala především příležitost vyniknout Jiřímu Paroubkovi, aby jako moudrý politik dal doporučení premiérovi: Přidejte lidská práva některému z ministrů nominovaných ODS. Stejně jako to bylo se životním prostředím ve vztahu k ČSSD. Nebo se ho ujměte sám. Což Jan Fischer podle převažujícího názoru nejspíš udělá. Dva měsíce před volbami jednoduché řešení situace.

Autorka je hlavní editorka ČRo Rádia Česko